Nestává se tak často, aby v Praze vystoupila kapela z Japonska. Ale zdá se, že letošní rok těmto zámořským kapelám přeje, jelikož po povedeném vystoupení ENVY na May Day festivalu se k nám v rámci evropského turné vrátili japonští, alternativně uhození DIR EN GREY.
Po dlouhých pěti letech se do Prahy vrátili LIMP BIZKIT. Ano, je tomu tak. Rozpory v kapele (hlavně mezi Fredem a Wesem) byly zažehnány, a tak se přišlo něco málo přes tři tisíce lidí podívat na původní sestavu znovu pohromadě. LIMP BIZKIT už nejsou nemladší a byl jsem tedy plný očekávání, co se bude dít. Kapela dostala k dispozici půlku O2 arény, která byla téměř zaplněná. Řekl bych tak akorát. Jelikož si LB nedovezli žádný support, chvíli po osmé hodině se za černou oponou začali ozývat zvuky intra z Lethalova gramofonu.
Koncert glam metalové (nebo chcete-li hard rockové) legendy MÖTLEY CRÜE se nesl v duchu velikého očekávání. Jednak se jednalo o vůbec první vystoupení v České republice a druhým diskutovaným faktem byla zcela jistě show a hlavně jedinečná původní sestava, ve které tito pánové do Prahy přijedou představit svůj poslední přírůstek „Saints Of Los Angeles“.
Letos se na festival Basinfirefest do Spáleného Poříčí po dvou letech vrací frontman dánských Mnemic Guillaume Bideau. Tentokrát se svou francouzskou kapelou One Way Mirror. Nám se podařilo ho odchytit těsně po návratu z nahrávání s jeho kmenovou kapelou a lehce vyzpovídat:
Ostravská ČEZ aréna ve středu čelila útoku třech metalových těles, v čele s legendárními SLIPKNOT, kteří přijeli do ČR v rámci tour k nové desce „All Hope Is Gone“. SLIPKNOT nejsou v ČR poprvé a dovolím si tvrdit, že tentokrát dojeli na špičce své popularity. Vždyť v dnešní době je zná snad i moje babička, která tvrdí, že SLIPKNOT jsou jen metal, satanismus a drogy. Možná to zní úsměvně, ale přesně tohle je důvod, proč mnoho náctiletých fanoušků, na ostravský koncert nemohlo. To však není náš problém a vrhneme se na samotné vystoupení.
Je tomu dlouho, co se objevil na našich stránkách profil nějaké kapely. Proto jsem se rozhodl po dlouhé době opět přispět a maličko s touto skutečností pohnout. Bylo těžké vybrat někoho, s kým bych začal a nakonec jsem se rozhodl, že to nebude kapela, ale jedinec. Jde o mého velice oblíbeného zpěváka, výtečného, avšak poměrně nedoceněného, který se na hudební scéně pohybuje jako na horské dráze. Jednou si splní svůj sen, aby byl následně odkopnut a zavrhnut a za čas opět využit další kapelou v její velké krizi. A další pokračování bylo opět stejné. Opět po velké kritice odsouzen a po emailu vyhozen z kapely. Pokud vás stále nenapadá kdo, je tímto nešťastným hrdinou, který v těžkých časech udržel nad vodou a vpumpoval novou krev do žil kapelám JUDAS PRIEST a ICED EARTH, budu muset napovědět. Je z USA a má přezdívku RIPPER. Ano, jde o Tima Owense. Majitele špičkového hlasu, který byl po celý svůj život jen sprostě využíván a následně nelidsky odkopnut bez nějaké větší známky vděku. Odpusťte taková silná slova, ale mě osobně tento příběh hodně poškodil, protože není zcela jasné, kde by byly kapely, které vytahoval z bryndy v dnešní době. Jestli by vůbec existovaly. Třeba by zrovna JUDAS PRIEST zanikli v bídě a totální skladatelské neplodnosti a metalový bůh Rob Halford by se už na stará kolena neobtěžoval k reunionu. Právě Tim pro něho připravil půdu a držel celou tu dobu JP v perfektní formě. Ale k tomu až později.