Tapyr (Majster kat): Chtěli bychom tento odkaz věnovat všem kapelám, které vměšují fašistickou špínu mezi nás
| Interview |
Rozohvor s kapelou MAJSTER KAT probíhal ve velmi uvolněné a přátelské atmosféře, v šatně klubu Exit Chmelnice po skončení akce „Blood Fire Death“, na níž kapela vystoupila jako headliner. V šatně se sešli všichni členové kapely v různých stádiích opilosti a přítelkyně některých z nich. Na otázky odpovídali především frontman a zakladatel Slymák a baskytarista Tapyr, kteří patřili k té střízlivější polovině kapely. Kytarista Los se zase staral o mé občerstvení. Plodný výsledek rozhovoru si můžete přečíst níže.
Tak na začátek – mohli byste stručně nastínit historii kapely MAJSTER KAT, kdo ji zakládal a jak se vyvíjela sestava?
Slymák: Tak na začátku byl osloven bývalý kytarista kapely Gabo. A tenkrát jsme neměli bubeníka, tak jsme si našli Slíža, ale ten na to bodal, takže potom jsme si našli Sigiho. Ale Sigi byl nezodpovědný alkoholik (smích všech členů). No a potom jsme naverbovali Losa (kytara). Potom jsme přemluvili Jara – Tapyra (basa). Potom odešel Sigi a místo něj přišel Bubonix, poslední člen. A v této sestavě působíme několik let.
Los: Zapomněl jsi na Lukáše
Slymák: No a Gabo, přestože je to zakládající člen, byl odejit z kapely, protože měl jiné projekty. Ale našli jsme adekvátní náhradu – Lukáše. A teď zkoušíme u něho doma a je to úplně nejlepší.
Chtěli jste hrát od začátku thrash s určitými řekněme vlivy progresivity, tak jak zníte i na vašem prvním albu „Svätá zvrhlosť“, nebo se názory na hudební vývoj kapely v průběhu historie měnily?
Slymák: Tak názory se neměnily. Založili jsme kapelu s tím, že to bude metal a je jedno jaký. No a takhle se to vyvrbilo.
V Praze hrajete poprvé, odehráli jste už dříve nějaké koncerty v Čechách, potažmo kdekoli mimo vaší vlast?
Slymák: Ano, v Praze poprvé.
Los: K druhé části otázky: Spadl jsi z višně (smích)?
Všichni členové společnými silami: Jinak v ČR hrajeme. Hráli jsme třeba v Karviné, Chrudimi, v Pardubicích, Opavě, v Horním Benešově.....(Pánové se nějakou dobu dohadují, která města jsou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, což vtipně rozsekne Los komentářem „Promiň, Oni sú najebaní“, po čemž kapela propuká v smích).
Tapyr: Já to řeknu takhle: Hráli jsme v České republice všude, kromě Moravy. Hráli jsme v Čechách a ve Slezku. Teď jsme měli hrát v Blansku, ale tam to padlo, protože tam měli nějaké personální nesrovnalosti, nakonec se to urovnalo, ale koncert padl ,takže Morava zatím nebyla.
V březnu jste předskakovali německé pivně thrashové legendě TANKARD v Bratislavě. Jaké jsou vaše dojmy z tohoto koncertu a jak jste se k tomu dostali? Přes kamarády?
Tapyr: Ano přes kamarády, přes ty správný lidi.
Slymák: TANKARD na nás udělali dobrý dojem, jsou to šoumeni, hlavně zpěvák, který má asi 150 kilo (smích). Nakonec přišlo míň lidí, než pořadatel předpokládal a oni dokonce odřekli kus cesťáku, což bylo velice sympatické.
Jaká je mimo zmíněnou akci průměrná návštěvnost vašich koncertů? A jak často zhruba koncertujete?
Slymák: Poslední dobou hrajeme málo. Teď se soustředíme na nový materiál. No a návštěvnost závisí na náladě a na počasí atd. Byli dva lidi a bylo i tři sta lidí. Takže něco mezi tím.
To znamená, že teď skládáte nový materiál a připravujete novou řadovou desku?
Tapyr: Ano, teď už máme nějaké věci rozdělané a bylo by fajn, kdyby se podařilo album nahrát tak do roka.
Slymák: Do roka a do dne!
Bubonix: A do dna.
Plánujete se držet hudebně víceméně v dosavadních kolejích nebo plánujete ještě nějak více experimentovat, či se hudebně odchýlit?
Slymák: Nijak výrazně to měnit nebudeme. Hrajeme to, co nás baví. Žádný nu-metal z toho asi nebude, ani emo, které teď frčí (smích).
Tapyr: Komu se líbila „Zvrhlosť“, tomu se bude líbit i dvojka. Komu se to nelíbilo, tomu se to asi líbit nebude. Nikdy nevyhovíme všem.
Teď bych se chtěl zeptat. Jak je to u vás na Slovensku s thrashovou potažmo metalovou scénou. Jaké kapely kromě FACE OF AGONY, kteří zde dnes také vystoupili, byste chtěli doporučit a o kterých by se podle vás mělo vědět?
Lukáš: MIDNIGHT SCREAM určitě.
Slymák: Co se týče toho thrash metalu, je to na Slovensku bída.Mnoho kapel tam není
Tapyr: Já bych doporučil CATASTROFY.
Slymák: Tak ti CATASTROPHY, MIDNIGHT SCREAM určitě. Není to sice čistý thrash, ale je to dobré. No a jsme v koncích. Nebo nás ještě něco napadne?
Tapyr: Ještě bych jmenoval RADIATION, to jsou takoví mladí chalani, kteří hrají takový ten německý styl thrashe jako ASSASSIN. Teď myslím nahráli nějaké EPčko.
Slymák: Ještě ANTROPOID, ale ti už nehrají.
Teď trochu k vaší tvorbě. Kromě propracované hudební složky máte i pestré texty týkající se středověku, inkvizice, holocaustu a vůbec temných stránek historie. Autorem textů jsi výhradně ty, Slymáku, nebo se na skládání textů podílí i ostatní členové?
Slymák: Výhradně já, kromě jednoho jediného, ale to je jedno..(smích všech členů). Takže autorem textů jsem já a mám k tomu důvod.
Ke skladbě „Večný odpočinok/Smutný odkaz“, týkající se holocaustu a 2. světové války, jste natočili i klip se spoustou tematických a až naturalisticky drastických záběrů. Chcete touto cestou jasně upozornit na nebezpečí vzestupu popularity krajně pravicových hnutí a neonacismu?
Slymák: Přesně tak. Tuto větu tam můžeš napsat tučně.
Tapyr: Jednak to, že nemáme rádi fašismus, to je samozřejmost. A hlavně bychom chtěli tento odkaz věnovat všem kapelám, které vměšují tuto špínu mezi nás.
Slymák: To jsou ty NS kapely, jak se oni sami nazývají. Takže když se k tomu někdo hlásí, tak to odsuzujeme.
Teď taková typická otázka. Jak se stavíte k šíření hudby na internetu a jejímu kopírování? Berete to více jako pozitivum, že se vaše hudba dostane do povědomí více lidí a ti pak spíše dorazí na koncert nebo jako negativum, které rapidně snižuje prodejnost desek?
Tapyr: tak já bych to řekl takhle: Nejideálnější by bylo, kdyby se všechno, co vydáme, prodalo, takže by se nám vrátily nějaké peníze. O nějakém zbohatnutí nemůžeme mluvit, vrátily by se nám tak jen náklady plus nějaké haléře, ale to nelze brát jako zisk a došlo hodně lidí na koncert. To je nereálná situace. Pokud mohu mluvit za všechny, tak budu radši, když si to ti lidé stáhnou a přijdou na koncert, než kdyby se prodalo 2000 CD a pak jsme hráli pro tři lidi. Teď se vlastně nacházíme v situaci půl na půl – málo se prodává a málo lidí chodí na koncerty.
Slymák: Tak pozitivum internetu je, kam se potom album všude posílalo, např. do Států.
Tapyr: Recenze na nás vyšly v Americe, v Austrálii byla, v Turecku, v Chorvatsku, ve Španělsku…
Slymák: Do Polska se posílá.
Tapyr: Ale samozřejmě ne ve velkých počtech. Byly to kusovky. Ale potěšilo nás, že se někdo našel. My jsme doslova vážně vděční za každého fanouška.
Slymák: My máme ještě vydavatele v Čechách – Pandu, tak nevím, kolik on prodal.
Bubonix: On má vlastně asi 2/3, nebo 3/5 vydání.
Na závěr tradiční otázka. Co byste chtěli vzkázat čtenářům Volumemaxu a vůbec všem fanouškům?
Bubonix: Vypněte ten internet a doražte do klubu
Tapyr: Už jen tím, že čtete tento rozhovor, podporujete undergroundovou scénu, protože to zkrátka není masový magazín, který čtou tisíce lidí. Už jen vás pár, kteří si to přečtou nás podpoří, podpoří to, co děláme my, to co děláš ty. Jsou to desítky lidí a ne stovky a to se cení. Už jen tímto, že čtete rozhovor jste tu scénu podpořili. A těm, kteří to nepodporují, to ani nemáme šanci sdělit. A už dnes se máme lépe, než zítra (smích).












