Na 27. října 2009 jen tak nezapomenu. Ten den totiž do Hradce Králové dorazila americká power-speed metalová kapela THEOCRACY. Volume pro vás samozřejmě chystá plnohodnotnou reportáž z koncertu, rozhovor a konec konců i recenzi debutové desky, avšak nic z toho zde v plné míře nenajdete. Namísto toho si zde dovolím napsat jakýsi subjektivní dojem z celé akce. Předem upozorňuji, že se bude hodně děkovat. Rovněž jsem si dovolil napsat tento článek v trochu volnějším duchu. Konečně, jelikož se jedná o subjektivní dojem, budu psát především o mém pohledu na celou akci. Sečteno a podtrženo. Komu leze na nervy některé z výše uvedených varování, nechť toto psaní prostě nečte a počká si na seriózní a objektivní příspěvky. Vy ostatní máte možnost nahlédnout, jak to bylo s hradeckým koncertem z pohledu spolupořadatele – od samotného začátku do samého konce.

Přečteno: 891x

Je tomu dlouho, co se objevil na našich stránkách profil nějaké kapely. Proto jsem se rozhodl po dlouhé době opět přispět a maličko s touto skutečností pohnout. Bylo těžké vybrat někoho, s kým bych začal a nakonec jsem se rozhodl, že to nebude kapela, ale jedinec. Jde o mého velice oblíbeného zpěváka, výtečného, avšak poměrně nedoceněného, který se na hudební scéně pohybuje jako na horské dráze. Jednou si splní svůj sen, aby byl následně odkopnut a zavrhnut a za čas opět využit další kapelou v její velké krizi. A další pokračování bylo opět stejné. Opět po velké kritice odsouzen a po emailu vyhozen z kapely. Pokud vás stále nenapadá kdo, je tímto nešťastným hrdinou, který v těžkých časech udržel nad vodou a vpumpoval novou krev do žil kapelám JUDAS PRIEST a ICED EARTH, budu muset napovědět. Je z USA a má přezdívku RIPPER. Ano, jde o Tima Owense. Majitele špičkového hlasu, který byl po celý svůj život jen sprostě využíván a následně nelidsky odkopnut bez nějaké větší známky vděku. Odpusťte taková silná slova, ale mě osobně tento příběh hodně poškodil, protože není zcela jasné, kde by byly kapely, které vytahoval z bryndy v dnešní době. Jestli by vůbec existovaly. Třeba by zrovna JUDAS PRIEST zanikli v bídě a totální skladatelské neplodnosti a metalový bůh Rob Halford by se už na stará kolena neobtěžoval k reunionu. Právě Tim pro něho připravil půdu a držel celou tu dobu JP v perfektní formě. Ale k tomu až později.

Přečteno: 1942x

Po opravdu dlouhé době jsem se rozhodl přiblížit vám další zásadní kapelu heavy metalového pole. I když, jak určitě víte, případně jak poznáte, vztáhnout vliv této kapely pouze na heavy metal by bylo dost úzkoprsé. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že JUDAS PRIEST patří k jedné z nejvlivnějších metalových kapel všech dob. Ano, o tom kdo je „nej“ by se dalo polemizovat dlouho a jasného závěru bychom se asi stejně nedopátrali. Následující řádky ale objasní, co všechno JUDAS PRIEST pro metal vykonali, a proč právě oni by mohli / měli být metalovou kapelou číslo jedna.

Přečteno: 2868x

Na téma podařených i zcela zbytečných koncertních záznamů byla popsána spousta elektronického papíru, ale jak se zdá, osvěta zatím nenese žádné plody. Jak jinak by se daly vysvětlit ty tuny nových DVD a Live xxCD, které jednotlivé labely chrlí jako rohlíky. Kde není poptávka, není nabídka. Jak se ale zdá, průměrný metalový fanoušek je tvor skromný a nenáročný, protože za všemožný artikl, mnohdy nevalné kvality, neváhá obětovat 20 hezky vychlazených Plzní. Pravé osvěžující zlato však takový fanoušek často smění za zlato v hrdle, které je asi tak autentické, jako ruské přistání na slunci...jistě v noci.

Přečteno: 2369x

Jako snad všechno, co se týkalo třetího květnového víkendu, bylo i setkání s kapelou Concept Insomnia celkem velká náhoda. Pokud bych měl dodržet pořadí, v jakém šly samotné události, zněl by nadpis „Bio – Live – Demo“. Tohle pořadí se ale moc nehodilo jako text, takže jsem s ním zamíchal, jako Hadamczik se sestavou na MS. Výsledek, ale především kapelu samotnou, tak můžete posoudit v následujícím netradičním koktejlu…

Přečteno: 2494x

Dalším objevem, který na několik týdnů ovládnul můj hudební playlist, se stala skotská kapela Aereogramme. Několik dní mi trvalo jen naučit se správně zapsat jejich jméno. Pořád mi tam nějaká slabika přebývala. Zároveň mi toto zvláštní slovo nijak nesedělo ke kapele, jejíž činnost se prolíná s takovými veličinami, jakými jsou američtí Isis, se kterými kapela v roce 2006 nahrála splitko „In the Fishtank 14“. Ale zpět, soudě podle nahrávek by mi Aereogramme podobné nepochopitelné skoky v čase asi jen tak neodpustili.

Přečteno: 2184x

Někdy se stane, že člověka začnou klasické postupy v hudebním skladatelství nudit a začne (ať už vědomě či nevědomě) hledat nějakou alternativu. Je sice pravdou, že tradiční postupy, s jakými se můžeme setkat u většiny současných kapel, jsou pro poslech asi nejlépe vstřebatelné, ale proč alespoň někdy nezkusit něco jiného? Něco, s čím se člověk ještě nesetkal, o čem v oficiálních kanálech neslyšel? Hudbu, která spočívá v něčem jiném než je obvyklé. Hudbu, založenou na náladě, pocitu (impresi), symbolu...

Přečteno: 2837x

Dnešní sezení bude trochu výjimečné. I kdyby se však povedlo dokonale podle mých tradičně nedokonalých a mlhavých představ, stále by nedosahovalo ani zlomku výjimečnosti, která zdobí společenství holandských mozků a duší, sdružených pod názvem The Gathering. Jen se rozhlédněte, sbírejte názory na The Gathering, hodnoťte desky, sledujte evoluci ... názory, které se vám takto sejdou, by pokryly pravděpodobně celou škálu od rezolutního NE až po nadšené ANO. A stejně tak, jak se názory mění s každým individuem, mění se u většiny i s každým dalším albem. Já sám jsem však ještě nedávno stál stranou těchto tahanic, The Gathering jsem registroval, ale nic víc. Zvědavost mi ale nedovolila uchovat si svůj odstup navěky...

Přečteno: 2510x

Tristania, Theatre of Tragedy, After Forever a Sirenia jsou pouze špičkami ledovce problému, který se dnes pokusíme tematizovat. Tento problém bychom mohli též nazvat "uniformizací" gothic-metalové scény. Co dělalo tyto kapely tak jedinečnými, byla jejich tvořivost a mistrovská práce s elementy, které se staraly o bezkonkurenční atmosféru. Všechny tyto zmíněné kapely jsou stále aktivní a jejich vývoj má jeden společný prvek. Všechny bez výjimky postupně rezignují na většinu svých původních trademarků a podřizují se jakémusi nepsanému zákonu o nošení normalizované uniformy. Drtivá většina redaktorů reaguje přitom zhruba těmito slovy: "Kapela včas pochopila, že je nutné opustit klišé a jít dál". Jeremy Clarkson by jim na to řekl: "Rubbish!"

Přečteno: 2671x

Japonsko je nenápadná země, která se za celou éru lidstva jen málo podílela na jeho historii. Přesto se Japonci řadí mezi jeden z nejlépe ekonomicky prosperujících národů. Jejich výsledky v moderních technologiích jsou ohromné a podobně je tomu i v dalších odvětvích japonského hospodářství. Tito tišší pracovití lidé dokáží mnohdy skutečné zázraky a zbytku světa mnohokrát nezbývá nic jiného než s tichou závistí pozorovat jejich kouzelnické schopnosti.

Přečteno: 2917x