Když minulý rok zemřel kytarista Piggy, většina fanoušků kapely asi už tušila, že je to začátek konce jedné z metalových legend. Kanadští Voivod vždy patřili k hledačům nových cest a motorům výstředního metalu, ale bez Piggyho bylo tohle všechno najednou v sázce. Moderní technika už ale dávno dorazila i do Kanady (pravda, asi o tisíc let dříve než k nám) a tak se pro nahrávání desky využily kytarové nahrávky, které se nacházely na notebooku zmiňovaného Piggyho. Aniž by to tak tedy kapela zamýšlela, nabízí nám v podobě jejich 14. řadovky vlastně jakýsi tribut zesnulému členu kapely.

Abych pravdu řekl, tahle deska mě nechytla vůbec. Tak trochu dinosauří metal, starý špinavý kov a široko daleko nic nového pod sluncem. Za dobu působení u Volume už jsem přičichl ke spoustě stylů, které osobně právě neuctívám, ale tento rozhodně patří k těm nejméně zajímavým. Thrashové riffování, v podstatě klasický vychlastaný vokál a punková zběsilost navrch. Takhle zní moderní deska průkopníků Voivod? No to jsem teda nečekal...
Mám takový dojem, že tohle poslouchali naši otcové ještě když já jsem se učil chodit v takovém tom vozítku na kolečkách, které později odborníci označili za životu nebezpečné.

Neříkám že neexistuje příležitost, při které by se tohle nedalo poslouchat, ale přijde mi zhola nemožné sednout si a prostě jen poslouchat, aniž byste u toho dělali další dvě věci. Deska nemá potřebnou jiskru a působí hodně monotónně. Zajímavým prvkem jsou snad jen úvody a konce skladeb, které si pohrávají ironicky alespoň s hororovou atmosférou. Tedy doufám, že to je ironie, protože tyhle zvuky jsme slýchali už v třicet let starém seriálu Scooby-Doo.
Ze slušného pesimismu mě vždy vytrhne jen minimum okamžiků. Jedním z nich je třeba zajímavá čtyřka "After All". Zajímavé kytarové linky i atmosféra se konečně šplhají nad nudný průměr. Je to tak – ač je celá deska poctivou metalovou prací, přijde mi na punkem načichlou desku až moc těžkopádná a zpátečnická. Buď je nahraná tak silně s ohledem na tradici, nebo prostě chyběly svěží nápady. Hodně dobrý se mi zdá ještě celá pětka "Odds & Frauds", tam ale veškerá chvála končí. Vlastně ne! Ještě se dá pochválit bezchybný zvuk desky.

Hráčsky určitě kvalitní deska tak utonula v bažině nevýrazného a opatrného songwritingu. Když navíc připočtu slovo Voivod, které za touto nahrávkou stojí, dostávám hodně žalostné známky. No ale co, já jsem jen jeden nezávislý hlas, fanoušci Voivod by určitě dali o něco víc. U starých metalových pardálů bych to viděl tak na pochvalnou zámku 6/10. Jenže já nejsem ani starý, ani metalový pardál...

Domovské stránky: www.voivod.com

Přečteno: 977x

< Předchozí		Další >