Ostravská kapela DENET funguje a brázdí podia klubů už pěknou řádku let. Abych byl konkrétnější, tak jejich historie sahá hluboko do poloviny osmdesátých let. Tehdy ještě banda kluků základní školou povinná založilá undergroundovou kapelku. Ta funguje s několika přestávkami a personálními rošádami dodnes. První CD „Terrestrial Dying“ vychází až v polovině devadesátých let, s reedicí jsme se mohli seznámit před nedávnem. Ovšem ještě před vydáním debutového alba stačila kapela nahrát dvě demokazety, a právě remaster té druhé se jménem „Krev“ vám dneska přiblížím.

Hudba samotná si vytváří cestičku kdesi na pomezí thrash/death metalu. Ale pozor! Je to nenásilná fúze obou stylů, která jasně dokazuje, že si tyto dva styly nejsou vůbec cizí. Je to přesně takový ten androš styl typický pro tuzemské kapely začátkem devadesátých let. Dají vám vzdáleně vzpomenout na starý nahrávky DEBUSTROL, MORIORR, ASMODEUS... Bicí jsou zde trošičku povytaženy, ale určitě ne na úkor ostatních aparátů. Každá skladba má svou propracovanou strukturu a nenudí. Při poslechu tím pádem nehrozí úplný kolaps v podobě stávkování ušních bubínků. Ale přesto – tohle CD je myslím určeno opravdu pro vybraný okruh lidí, spíš pro takovou tu minoritu tvořenou napůl z pamětníků a napůl z ortodoxních posluchačů onoho trošičku archaicky znějícího thrash/death metalu. Kámen úrazu přichází ve čtvrté „Escape from Civilization“ a vlastně i ve všech ostatních anglicky zpívaných skladbách. Nevím, jak je na tom zpěvák s angličtinou dnes, ale na tomhle demosnímku ten jeho zpěv a hlavně „česká“ výslovnost doslova rve uši. Odlehčení přichází ve formě šesté velice pomalé a utahané skladby „The Wings Of Fame“. A sedmá „Mortuary“ vám svým nábojem tak trošku nakope prdel. Je to povedená thrashová jízda. Přesně to, co jsme před deseti patnácti lety vyhledávali a nahrávali na kazety.

Kapela nám tedy servíruje své demo z dvaadevadesátého roku v trošku novějším zvukovém hávu, který se, můžu říct, opravdu povedl. Dovedu si totiž dost dobře představit tu původní šumící demokazetu. Na znovu vydávání starých zaprášených alb se názory různí. Někdo může brát jako zcela zbytečné, vydávat dnes staré demosnímky, které v záplavě dnešní kvalitní hudby určitě hlavně u mladší generace neobstojí. Ale kapela, která touhle hudbou tenkrát žila a její fanoušci i pamětníci se na celou věc dívají z právě opačné stránky. Každopádně pořízení a poslechnutí tohohle remaster dema vám dozajista přiblíží tu dobu a hudbu jaká se hrála. Původně jsem chtěl jsem dát recenzi bez hodnocení, ale jelikož to nejde, nebudu dělat ani žádné kompromisy. Přikláním se k hodnocení, které měří stejným metrem pro všechny právě vydané nosiče. Před patnácti lety by bylo dozajista jiné.

Přečteno: 1539x

< Předchozí		Další >