Po dvou vynikajících počinech z roku 2000 a 2001 se letos AVANTASIA vrací zpět. První dvě alba vychrlila během dvou let, na rozdíl od toho nynějšího, na které si její fanoušci museli počkat dlouhých šest let. Nyní je The Scarecrow na světě. Jak jsem řekla je to již nějaký ten pátek do vydání první Metal Opery, a tak od nového dílka můžeme očekávat i nějaké změny.

První co jsme mohli zaznamenat a čím nám projekt Tobiase Sammeta dal najevo, že se vrací byl singl Lost In Space vycházející na počátku letošního roku. Za ním následovalo plné album The Scarecrow.

Již obal nám říká, že se Avanatasia dala po trochu jiné cestě než kterou kráčeli metalové opery. Žádná čarokrásná země elfů a kouzel jen poušť a rozpadající se ostatky člověka.

Ze začátku těžkopádná, tvrdá, poté vláčná a melodická skladba nám umožňuje nahlédnout do jiného světa, do světa tajemna a zla. Roy Khan svým hlasem vládne temnu, zato Tobi svým ostrým hlasem je na pozici dobra. Twisted Mind se mi líbí, je to takový trochu tajemný doom až power metal, ale našla bych na CD ještě lepší skladby. Nejvíc z The Scarecrow mě ale zaujala druhá píseň. Jedenáctiminutová věc The Scarecrow je kultem a znakem pro celé dílko. Nejen kvůli tomu, že je tak pojmenované celé album, ale hlavně kvůli tomu jaká je. Majestátní, krásná, melodická a dynamická. Dokonale se v ní snoubí sóla kytar s hlasy Tobiase a Jorna Landeho. Během jedenácti minut se prolíná několik nálad, od klidných a jistých pasáží přes snové sólo k agresivnímu rozrušenému konci. The Scarecrow se mi vryla do paměti je nezapomenutelná a zároveň jedna z nejlepších písní alba.

Jednou z věcí, na kterou se těšila spousta lidí, je stoprocentně píseň, na které spolupracoval Michael Kiske. Ta je třetí v pořadí a má název Shelter From The Rain. Je to klasický speed metal, jasný, čistý, přímý s dokonalým Kiskeho hlasem. Další věci, které stojí za zmínku, jsou například Another Angel Down, The Toy Master nebo Devil In The Belfry. The Toy Master se mi velmi zalíbila, je o hodně jiná než zbytek alba. Taková plíživá, ale zároveň melodická a chytlavá.

Ale nová AVANTASIA není jen o skvělých metalových věcech, v jednom mě poněkud zklamala. Každá kapela nebo projekt se vyvíjí, někdy k lepšímu někdy k horšímu. Nechám to na vás, ale osobně mi nesedly některé písně. Carry Me Over a Lost In Space mě samotnou příliš nezaujaly, na albu jsou mnohem lepší věci. Nemyslím si však, že by AVANTASIA příliš „změkla“, i když je pravda, že Lost In Space a Carry Me Over jsou takové slaďáky na druhou. Ale když je z alba vypustím dostanu velmi povedené CD.

The Scarecrow mě potěšilo, i když už to není tak výpravné dílo jakým byly Metal Opery. Na The Scarecrow na sebe písně navazují, ale každá věc má svůj vlastní příběh. Skutečně jsem nevěděla, co mám čekat od nového alba, ale když jsem novou AVANTASII proposlechla, tak jsem byla nadšená. I navzdory tomu, že se The Scarecrow nedá v mnohém srovnávat s metalovými operami, zalíbilo se mi, a těším se až AVANTASII uvidím na živo. Budu se těšit i na další album.

Přečteno: 1554x

< Předchozí		Další >