„Tak už je to tady, konečně!!!,“ říkají si fandové téhle výtečné české thrashmetalové bandy. Tahle mladá pražská sebranka okupuje naše ušní bubínky, pokud mě paměť neklame, už někdy od začátku našeho millenia. V jiné personální sestavě ovšem fungovala již dřív. Nespočtem svých neutuchajících koncertů se dostala do podvědomí hlavně pražských fans, kteří jsou jejich tvorbě hluboce oddáni. To je způsobeno zejména stylovou čistotou žánru, hráčskými schopnostmi a hlavně nasazením, se kterým se všichni členové prezentují na všech živých vystoupeních. Sám za sebe můžu říct, že máme co dočinění s jednou z nejlepších thrashových kapel současnosti, nepočítám-li ikony řadící se do české pomyslné první ligy jako jsou Arakain, Debustrol, Kryptor a ostatní.

Kapela chce tímto počinem uzavřít jednu kapitolu své působnosti, a předkládá nám materiál, na kterém najdeme pár starších a prověřených skladeb v rodném jazyce a několikero dalších songů nazpívaných v angličtině. Ty kapela zkomponovala v posledních třech letech. Nahrávání materiálu se konalo na podzim loňského roku ve studiu Shaark, vydání se však zpozdilo a album vyšlo až letos na jaře. Velice emotivní titulní obrázek navozuje příjemně mrazivou atmosféru, která docela trefně koresponduje s hudebním obsahem. Ponořme se tedy nyní společně do drážek stříbrného kotoučku a nechme se chvíli, necelých třicet šest minut, povznést nad veškeré všední starosti. Jedenáct skladeb nesoucích se převážně ve středním až rychlejším tempu vás stylově unese kamsi do let nedávno minulých. Představte si heavy/thrashovou jízdu ála britští XENTRIX. Kdo tuhle kapelu milujete tak jako já, věřte tomu, že tady máme českou odpověď. Nechci tvrdit, že se v nich pánové jaksi vzhlédli, to určitě ne, ale kapku společného určitě mají. Určitě vás zaujme vokál, který byste díky jeho "drsné melodičnosti" řadili spíš k nějaké heavy/speed grupě. Kapela je sehraná, všechny inštrumenty zní vyváženě.

Jejich plusem je určitá pestrost a technická propracovanost veškerých skladeb. Ale něco mi tu schází. Kapela se drží ověřených postupů, neexperimentuje a vůbec se nehrne nikam do neznáma. A to je právě věc, kde vidím určitý možný potenciál na kterém by mohli pánové stavět. Nemám teď na mysli experimentování v rámci různých žánrů, to by jim fanoušci asi neodpustili. Ale spíš si myslím, zkusit jít na věc bez servítků, zpříma a od srdce. Zkrátka přitvrdit. Nemůžu si pomoct, ale album zní jaksi měkce. V kapele dřímá daleko víc. V porovnání s jejich koncerty je to jen odvar. Vím totiž, co kapela na podiu dokáže a pokud ten svůj nadhled a nadšení dokáží přenést do studia, tak se máme opravdu na co těšit. Možná by se mělo od dalšího alba začít s nahráváním hned po koncertech :-))

Dovolím si ještě podotknout, že na kapelu thrashového ražení jsem čekal trošičku ostřejší a dynamičtější zvuk. Potom by celá nahrávka dostala jiný kabát. Ovšem to už bych chtěl asi moc, uvážím-li, že se jedná o první album vydané dokonce ve vlastní režii. Možná by kapele i dost pomohl producent. Člověk, který by vše viděl, jak se říká, z nadhledu a pomohl jim různé drobnosti dotáhnout k dokonalosti. Jinak v graficky poměrně kvalitně zpracovaném bookletu mi schází některé základní informace, které se týkají bezprostředně kapely a její sestavy, což ovšem zase na druhou stranu plně vynahrazuje odkaz na jejich webovky. Pokud bych měl vše shrnout, mám z "Voice of Hate" jako z debutu velice dobrý pocit. V nevyhnutelném porovnání s ostatními kapelami v českém podhoubí jde o nadprůměrný počin a pánové dokazují, že thrash není mrtvý, jak se může v záplavě dnešních death a hlavně grindových kapel zdát. Jen tak dál!

Přečteno: 1328x

< Předchozí		Další >