Dissolving of Prodigy není jistě nutné moc představovat. Kdo se alespoň trochu zajímá o český doom, jistě ví, že tato kapela patřila ke špičce na domácí scéně. Ne nadarmo se tedy traduje, že sever Moravy je jakýmsi „doomovým hnízdem“. Postupem času možná tato pověst ztratila svou původní přesnost, ale v dobách, kdy doom teprve vystrkoval růžky, to byli právě Dissolving of Prodigy a například ještě Euthanasia pocházející z Havířova, kdo u nás dal doomu konkrétní tvář. Doba šla dopředu, ale pro mě se v doomu až tolik nezměnilo. Na české scéně se sice pohybuje celkem dost kapel, které si přivlastnily škatulku „doom“, bohužel jsou to ale různé slátaniny s gothic atd. Není tedy doom jako doom a já osobně upřednostňuji starou školu.

Na nové album Dissolvingů si spousta fanoušků musela počkat šest let, což je vcelku velká prodleva. Když se s albem finišovalo, nastaly komplikace s masteringem kvůli nemoci a vše se nakonec ještě posunulo. Ale myslím si, že to čekání stálo za to! Dlouho se zvažovalo (a tuším že na webu Dissolvingů proběhla i nějaká diskuze) v jaké formě má album Štvanice vyjít. Nakonec zvítězil digipack. Štvanice tudíž obsahuje kromě desíti doomově naladěných skladeb i dva bonusy, a to klip Rozmluva s větrem a In Memory.

Pro začátek je nutno vyzdvihnout grafické aranžmá. Velice se mi líbil potisk samotného CD. Jednoduché, leč vyvedené logo DOP. A k obsahu. Musím uznat, že celkový zvuk je velmi uspokojivý! Ziki records bylo jistě výbornou volbou. Jak jsem se už zmínil, na placce je deset kousků. Většina skladeb se nese v klasickém doomovém duchu, místy až baladickém. Fusaty zde odvedl velký kus práce. Jak je možné slyšet ve skladbě Světlo v dáli, doom umí pracovat i s čistými zpěvy. V této skladbě výborně sekundují onomu potemnělému mrukotu, který je pro tento hudební styl standartní. DOP nezapomíná na to, kdo jsme a kým jsme byli. V textech nelze přeslechnout nutnou dávku historie. Valdova píšťalka na mne působí jako afrodisiakum. Nadnáší celý zvukový komplex do ne úplně prozkoumaných výšin. Na Štvanici rovněž vychází i šlágr Rozmluva s větrem, který doposud na žádném CD kapely nevyšel.

Emotivním nábojem mě dostal track Zvon. Použil bych tradiční obrat „nejlepší na konec“. Netvrdím, že ostatní nestojí za nic – to bych sakramentsky lhal – ale Zvon je pro mě srdcovka. Když DOP zveřejňovali ochutnávky ze Štvanice, byl mezi nimi. Chvíle, kdy jsem Zvon poprvé uslyšel, byla tím momentem, v němž jsem nabyl přesvědčení, že toto album prostě musím mít.

Možná by vám více vyhovovalo, kdybych zhodnotil jednotlivě každou skladbu. Nejde to. Je to taková dávka euforie, že ji musíte sami zažít. Kupte si desku a nezalitujete.

Můj odhad byl správný – šestileté čekání se vyplatilo. Nebudu mluvit do větru, když řeknu, že Dissolving of Prodigy byli, jsou a budou legendami české doomové scény! Plně zaslouženě dávám tu nejvyšší známku, kterou lze na Volumemaxu udělit...


Vydavatel: Dissolving Of Prodigy

Domovské stránky: Dissolving Of Prodigy

Seznam skladeb:

1. Otvírání studánek /zasněný, zoufalý/
2. Ústa vědmy
3. Rozmluva s větrem
4. Štvanice
5. Rány Igorovy
6. Podstata bytí
7. Zlatá klec
8. Světlo v dáli
9. Úlitba
10. Zvon

Přečteno: 1600x

< Předchozí		Další >