Když přišly na scénu kapely jako jsou NIGHTWISH či WITHIN TEMPTATION, vznikla zcela nová, symphonic metalová mánie. Fanoušky gothického metalu uchvátila kombinace jemného ženského vokálu a heavy metalu, zahrávajícího si s vážnou hudbou. A právě tahle mánie stvořila zcela novou, epickou, symfonickou kapelu – EPICU.

Své první album, „The Phantom Agony“, vydala holandská kapela EPICA v červnu roku 2003. I přes další alba, která skupina vydala, zůstává „The Phantom Agony“ nejlepším a nejuznávanějším albem. Jiná stránka gothického metalu zaujala na první poslech nejen mě, ale i tisíce dalších lidí po celém světě. Zcela nové propojení ženského sopránu s mužským death growlem, chorálem a smyčcovým orchestrem nepřestává udivovat dodnes. Doslova každým dnem je fanouškovská základna EPICY větší a větší. A právě z těchto důvodů jsem si pro recenzi vybrala toto album, které navždy zůstane v mém srdci. Ale pojďme se podívat za tím, co je na samotné desce „The Phantom Agony“ tak úžasného.

Začátek desky patří epickému intru „Adyta - The Neverending Embrace“, jehož temný chorál vás dokonale povzbudí k dalšímu poslechu, kterého rozhodně nebudete litovat. Následuje tvrdší ale melodická skladba „Sensorium“, kde si už můžete naplno vychutnat porci úžasného zpěvu krásné mezzo-sopranistky Simone Simons, jejíž vokál se dá srovnávat s Tarjou Turunen, která je Simoniným vzorem a díky níž začala Simone vůbec zpívat. Kromě čistého ženského vokálu zde uslyšíte i tvrdý řev Marka Jansena, bývalého kytaristy AFTER FOREVER a zároveň zakladatele EPICY, již zmíněný sborový zpěv a smyčcový orchestr, který desce dodává epičnosti, pro EPICU  typickou. Následující sborová „Cry For The Moon“, která styl EPICY dokonale charakterizuje, je dle mého mínění nejlepší moment z alba.

Album pokračuje přes klidnou, jednoduchou „Feint“ – skladbu, která bývá popisována jako nepříliš zajímavá napodobenina NIGHTWISH, ale i přesto má své osobité kouzlo – melodičtější sborovou „Illusive Consensus“, rytmičtější a tvrdší „Façade Of Reality“, po které vás zklidní jemná „Run For A Fall“ vystřídaná kontrastně „Seif Al Din“ a celá deska pak končí titulním songem alba „The Phantom Agony.“

I přes později vydaná alba EPICY zůstává „The Phantom Agony“ nejlépe hodnoceným CD kapely, která nemohla začít lépe. Ten, kdo čekal další přesnou napodobeninu NIGHTWISH, kterých se v poslední době tolik vynořilo, by se asi dost divil. Přestože EPICA v podstatě z NIGHTWISH vychází, tvoří zcela nový, neoposlouchatelný, jedinečný žánr gothického metalu. Abych to shrnula, vznikla nová, mladá, ale profesionální kapela, která zpestřila metalové menu mnoha posluchačů a dokázala již prvním albem zaujmout širokou sortu lidí.

A pokud je „fantom agónie“ doopravdy tak krásný, tak jdu skočit z mostu.

Vydavatel: Transmission Records

Domovské stránky: Epica

Seznam skladeb:

1. Adyta - The Neverending Embrace
2. Sensorium
3. Cry for the Moon
4. Feint
5. Illusive Consensus
6. Façade of Reality
7. Run for a fall
8. Seif al Din
9. The Phantom Agony

Přečteno: 1415x

< Předchozí		Další >