Přiznám se, že ze začátku jsem k této desce přistupoval s poněkud mírným despektem, jelikož si plně uvědomuji, kam dnešní folk metalová vlna míří. Buď se jedná jen o klasické odrhovačky s jemnými vlivy folklórních témat v textech nebo s použitím různých lidových nástrojů. V opačném extrémním případě je zas miska vah nakloněna folkovému žánru natolik, až si člověk říká, jestli vůbec pořád jde o metal nebo jen o nálepku, aby se hudba lépe prodávala. A právě takové druhy metalu já osobně vůbec nevyhledávám.

Nicméně CRIMFALL mě fakt překvapili. Nebudu zapírat, že jsem jejich hudbou okouzlen. Při poslechu této nahrávky jsem totiž zažil téměř dokonalý stav harmonie a rovnováhy jednotlivých složek. Najdeme tu prvky folku, power, ale i tradičního skandinávského viking metalu. Hlavním důvodem mého vysokého hodnocení je vyrovnané střídání klasicky vyřvaného skřehotu s jemným dívčím vokálem, jenž obstarává sličná amazonka Helena Haaparanta. Ta svým skoro až operním hlasem dokáže do hudby CRIMFALL vnést takovou sílu euforie, až se postupně jednotlivé instrumentální složky začínají rozplývat pod její tíhou.

Druhým, a pro mě velice důležitým, aspektem je pak výborná atmosféra, kterou v tomto žánru považuji za téměř nepostradatelnou. Kde zkrátka není silná melodie nebo jemně nabroušené kytarové motivy obalené flétnami či houslemi, dostavují se hned pocity prázdnoty. Skladatel a kytarista Jakke Vitala však nespoléhá jen na instantní jednorázové rify a pár folkových pasáží. Spíš ale posluchače nutí, aby se s každým dalším poslechem lépe zaposlouchal a postupně tak odhaloval další vrstvy a složky, které posluchačům prostřednictvím progresivních postupů nabízí. Jeho nadání složit dobře instrumentálně podanou skladbu je zkrátka na velmi dobré úrovni, a tak zde najdeme nejen flétny, violu, akordeon a akustické kytary, ale také prvky symfonického orchestru, což dává této desce další epický rozměr. Vzhledem k tomu, že jádro tvoří dva zpěváci a výše zmíněný skladatel, je práce těchto nástrojů dílem hojného počtu různých hostů.

Musím ale poznamenat, že zájem tak veliké společnosti jako je Napalm Records, není až tak překvapivý, jelikož důvod je jasný hned ze začátku. CRIMFALL totiž jako jedni z mála mají i přes všechny tak dobře uspořádané motivy šanci oslovit právě i fanoušky, kteří ještě nikdy předtím žádné takové album neslyšeli. Kam tím vlastně mířím? Důvod je prostě v dobrém odbytu, jelikož právě CRIMFALL svým větším záběrem dávají šanci i méně náročnějším posluchačům narozdíl třeba od složitějších a více „dřevních“ kolegů MOONSORROW. Na druhou stranu se ale jejich hudba nestáčí k až tak jednoduchým postupům, jaké třeba používají ENSIFERUM. Přesto všechno mě deska „As The Path Unfolds…“ příjemně naladila jako žádná jiná a jsem si jistý, že se k ní budu v budoucnu s chutí vracet, a to zvláště při cestách mimo můj domov skrz husté a temné lesy, kde je ještě cítit duch přírody.

Vydavatel: Napalm Records

Domovské stránky: Crimfall

Seznam skladeb:

1. Neothera Awakening
2. The Crown Of Treason
3. Wildfire Season
4. Where Waning Winds
5. Sun Orphaned
6. Ascension Pyre
7. Shadow Heart
8. Non Serviam
9. Aubade
10. Hundred Shores Distant
11. Novembre

Přečteno: 843x

< Předchozí		Další >