Po delší odmlce nadešel konečně čas, abych zhodnotil debutové album „Anno Diabolica“ mladé brněnské metalové kapely AMORTEZ. S tímto jménem jsem se na české metalové scéně setkal poprvé, když mi dorazil z redakce právě zmiňovaný debut. Dle jejich vlastní prezentace na hudebním serveru Bandzone jsem byl zvědavý, jaký metalový podžánr tato kapela vlastně hraje, neboť promo fotografie jako by byly z dílny CRADLE OF FILTH a škatulka „hybrid metal sound“ mi nic moc nenapověděla. Podle zdrojů sahá vznik této formace do roku 2003 a od té doby si banda v ČR dělá svými koncerty a svým debutem celkem slušné jméno. Alespoň to vyplývá z akcí, na kterých kluci vystupují, z počtu fanoušků na Bandzone a kladných názorů v jejich návštěvní knize. Ale teď již přejděme k samotné hudbě.

Málokdy se mi stává, že hned od první skladby mi začíná nahrávka lézt postupně víc a víc na nervy. Ne kvůli zvuku ze studia Shaark, který je naopak velice slušný, ale jednoduše proto, že podobnost s britskými melodickými „blekouši“ CRADLE OF FILTH není pouze na promo fotkách. COF jsou celkově v hudbě AMORTEZ cítit na sto honů. Hlavně od alba „Damnation And A Day“ výš. Skoro jsem si říkal, že mě snad i nějaké CD od COF minulo, což ale není možné, neboť mám od této kapely celou diskografii a dění kolem nich bedlivě sleduji, i když už mi jejich hudba není tak blízká, jak tomu bývalo dřív.

Od první skladby „Let Me Rot In This“ po poslední jedenáctku „Worlds Apart“ totiž grupa nehraje opravdu nic, co by bylo alespoň nějakým způsobem odlišné od jejich – jistě velkých – zmiňovaných britských vzorů. Nejvíc do uší bijící je vokál Lorda Izuala, který určitě svůj hlasový rejstřík hodně piloval, než se mu povedlo znít téměř identicky s Danim Filthem. Opravdu – ta podoba vokálního projevu je nepřeslechnutelná. Skutečně nemám nic proti tomu, že má kapela nějaké vzory, bez nich by to snad ani nešlo, ale mohla by dát do své hudby také něco vlastního, originálního a ne být víceméně pouhou kopií něčeho, co už tady v lepším provedení je. Hrát na své nástroje umí kluci slušně, melodie umí vymyslet pěkné – to nepopírám. Pomalejší až střednětempá čtyřka „Love´s Death“ a osmička „The Surrender Of Souls“ se svým temným začátkem jsou docela vydařené skladby, ale já ze všeho bohužel cítím prvoplánovost a ne a ne se jí i při vícerém poslechu zbavit. Je mi jasné, že AMORTEZ budou tvrdit, že tomu tak není, ale mně to stejně nevymluví, neboť už výše zmíněné promo fotky jsou prvoplánované. Pokud je to marketingový tah od jejich vydavatelské firmy, tak to na věci stejně nic nemění. Je mi jasné, že v ČR takováto banda asi jiná není a že se najde ještě hodně fanoušků, kteří budou hudbu AMORTEZ hltat plnými doušky a hojně navštěvovat jejich koncerty. Na mě toto ale bohužel neplatí, i když naživo bude kapela určitě dobrý nářez a dívčího obecenstva bude v kotli jistě víc než toho pánského.

Co z toho tedy plyne? Pokud máte rádi novější CRADLE OF FILTH a nevadí vám hodně okatá inspirace touto skvadrou, tak budou AMORTEZ něco pro vás. Jak jsem psal v úvodu – formace má již  v dnešní době fanoušků určitě docela dost, vystupuje na větších metalových akcích a ohlasy na své debutové CD má od svých posluchačů velmi kladné, tudíž je má recenze vůbec nemusí nějak pobuřovat a můžou se tomu třeba jen zasmát. Já to vidím (slyším) ale tak, jak jsem napsal. Každopádně hodně štěstí a příště za sebe prosím víc vlastní ksicht ve vaší hudbě. S ohledem na debutové album dávám za 5.

Vydavatel: Metal Swamp / I.F.A. Records

Domovské stránky: Amortez

Seznam skladeb:

1. Let Me Rot In This
2. Eternity Short
3. Anno Diabolica
4. Love´s Death
5. Damien´s Intrigue
6. Awakening
7. Death Vow Lament
8. Surrender Of Souls
9. A Vamp´s Liaison
10. A Delicate Perversion
11. Worlds Apart