Darren Wharton a jeho kapela DARE už na hudební scéně něco pamatují. Darren si DARE založil poté, co v roce 1986 opustil legendární irskou formaci THIN LIZZY.

DARE pro mě představují další z řady kapel, se kterými jsem se poprvé setkal díky Volume. A musím říct, že po poslechu „Arc Of Dawn“ budu uvažovat, zda se nepodívám i po zbytku její tvorby. Novinka totiž nabízí opravdu příjemnou hudbu. Po všech těch hard rockových plackách, které jsem v poslední době měl tu čest slyšet, a které povětšinou znějí lehce „na jedno brdo“, se u mě totiž objevila nahrávka jiného charakteru. Akustický pop rock, tentokráte doplněný o jemné folkové (keltské) prvky, jež se jen tak lehce proplétají některými skladbami.

Jak jsem již řekl, načasování této recenze je pro mě ideální. Odpočinek od všech těch hard rocků mi přišel opravdu vhod a poslech alba jsem vstřebával podobně jako vyprahlá země životadárnou vodu. Nicméně s přibývajícími poslechy jsem si začal uvědomovat několik věcí. Zaprvé je zde fakt, že nejen hard rockové placky mezi sebou znějí „na jedno brdo“. Tento problém se týká drtivé většiny nahrávek jakéhokoli žánru, akustický pop rock nevyjímaje. Druhá poměrně nepříjemná skutečnost je ta, že jednotlivé skladby jsou si v rámci alba relativně podobné a „Arc Of The Dawn“ může tak trochu splývat. Tento problém se dal vyřešit například výraznějším zapojením folkových prvků, avšak bohužel. Pravdou je, že v rámci možností se pánové snaží tu a tam „přitvrdit“, nicméně mějme na paměti, v jakém hudebním žánru se právě pohybujeme. Ona přitvrzení tedy rozhodně nejsou nijak extrémní. Poslední, co se mi podařilo vypozorovat je, že DARE místy zní jako U2. Přiznávám, že nejsem nějaký znalec této hvězdné kapely, nicméně troufám si tvrdit, že určitá podobnost zde je.

Těší mě, že mohu nyní přijít s důvody, proč se po desce poohlédnout. Je to především její okouzlující atmosféra. Právě toto bývá jeden z hlavních atributů, který u nahrávek hledám a v případě podobných klidných „meditativních“ alb to platí dvojnásob. Jsem rád, že „Arc Of The Dawn“ absencí atmosféry netrpí. Celá deska se poslouchá velmi příjemně, baví vás jak jednotlivé nástroje, tak sametový hlas Darrena Whartona. Součástí novinky jsou také dva covery – „Emerald“ od THIN LIZZY a „The Flame“ od CHEAP TRICK.Obávat se nemusíte ani nějaké vlezlosti, která sužuje některé pop rockové počiny.

Závěr je tedy takový, že DARE přišli s pohodovou deskou. V mých očích díky výraznější stejnorodosti zůstávají těsně za kolegy DOMINOE, o kterých jsem zde psal před necelým rokem. Jinak ale i o DARE platí prakticky to samé, co o DOMINOE. Všichni fandové kytarově laděného pop rocku a vůbec příjemné klidné muziky, by se měli po DARE podívat. A i zde platí, že pro leckoho se jedná o potenciálně vhodný dárek k blížícím se svátkům vánočním.

Hodnocení: 7/10

Vydavatel: NL Distribution

Domovské stránky: Dare

Seznam skladeb:

1. Dublin
2. Shelter In The Storm
3. Follow The River
4. King Of Spades
5. I Will Return
6. Esmerald
7. When
8. The Flame
9. Still Waiting
10. Kiss The Rain
11. Remember
12. Circles