Na druhý počin LIVEEVIL pod vedením Petra Staňka se nemuselo čekat sice až tak dlouho, ale při všech těch zprávách, které před vydáním desky kolovaly ve všech tuzemských kuloárech, jsem si říkal, že buď půjde o něco výjimečného (sám Petr poznamenal, že se jedná o to nejlepší, co zatím za svou hudební kariéru zplodil) nebo o totální hrůzu, mišmaš a slabý odvar desky první, která se mi dosti zalíbila.

Již nyní ale mohu s klidem v duši říct, že „Unique Constellation“ je deska velmi povedená a svému předchůdci výrazně šlape na paty. Nový počin je ale trošku jinde, jde dál. Zatímco na „Arctangel“ (2007) to byla forma takového osahávání a zkoušení, kam až se dá jít, tak aktuální placka je už svým způsobem vyspělejší experiment, který Petrovi náramně sedí. Opět jde o směs metalu, elektroniky (tentokrát s již hostujícím klávesákem) a s přelivem opravdu lehké gotiky, které tentokrát víceméně ubylo.

Na první poslech se možná leckomu může zdát, že LIVEEVIL sází dosti na jistotu a vše je strašně jednoduché, nezajímavé a všední. To se však změní až po několikátém poslechu, kdy do nahrávky člověk pronikne naplno a začne postupně odhalovat všechny ty perličky a hudební kudrlinky ve formě skrytých kytarových melodií, různě zamotaných a hravých samplů a zdánlivě upozaděných vokálů. No a právě vokály jsou na „Unique Constellation“ pro mě vůbec základním stavebním kamenem. Petr si tentokrát dal hodně záležet, a tak se dočkáme všemožného a procítěného řevu, který probádá výšky i hloubky svých možností, stejně tak dojde i na čistější zpěvy a mužské gothic zpěvy, na které jsme zvyklí z „Arctangel“. Vše je ale i nyní podepřeno výrazně dobrým zvukem, který dává vyniknout všem kytarovým motivům, které klávesám nesekundují jako druhé housle v orchestru, ale spíše s nimi spolupracují. Je skutečně dobré, když do jednoho ucha kvílí kytara, teskní a vybrnkává melodie, zatímco klávesy (místy za podpory smyčců) svojí melodií píseň ještě více umělecky rozvíjí.

Opět se dočkáme jak kytarově tvrdších poloh jako u úvodní a zároveň singlové „Monster World“, tak i tanečně odlehčených skladeb v podobě „One Night Story“, společně s doomově smuteční věcí v podobě „Lost In Love“, či s industriálně opásanými motivy, které bychom našli ve skladbách „Monochromatic Puppets“ a „Resistance“. LIVEEVIL zkrátka rozdávají plnými hrstmi a s poměrně širším záběrem, než je u českých kapel zvykem, což považuji za velmi důležitý prvek jejich hudby. Každá skladba tímto dostala do vínku něco, čím si vás za chvíli získá. Navíc při rozumné délce ani deska nemůže nijak nudit, čemuž se ovšem vyhýbají dva poslední covery, které ani moc dobře nechápu. Dobře, pominu-li fakt, že se jedná o bonusy, klidně bych se bez nich i obešel. Třebas je to dáno i tím, že oba interprety znám, ale nijak více je neposlouchám.

LIVEEVIL podruhé. Tak nějak by se dala nová deska shrnout. Tentokrát více hraví, dospělejší a řekl bych i ještě více experimentálnější. Pokud se vám líbilo album předchozí, není proč váhat. Kapela rozhodně na místě nepřešlapuje a má i co nabídnout. Možná budu až příliš zahleděný, když řeknu, že podobně originálních kapel u nás moc není (ne - li žádná). Jestli ano, tak se přihlaste o slovo. Nová doba si totiž žádá i nové muzikantské obzory bez zbytečně svazujících bariér, což Petr Staněk s LIVEEVIL do puntíku splňují.

Hodnocení: 8/10

Vydavatel: Crystal Productions

Domovské stránky: Liveevil

Seznam skladeb:

1. Monster World
2. One Night Story
3. We Are Newborn
4. Roof Walkers
5. Elated
6. Monochromatic Puppets
7. Moment
8. Lost In Love
9. Resistance
10. Mercy (Duffy cover)
11. Snow Brigade (Mew cover)