A je tu nový rok. A všichni doufáme, že bude metalově přinejmenším tak úspěšný jako ten uplynulý tzn. 2009. Než se ovšem vrhneme do představování letošních počinů, je třeba ještě dořešit resty v podobě předvánočních nadílek. Těch nadílek, které jste mohli hledat pod stromečkem jako čerstvou novinku. Jedna z nich rozhodně mohla být právě deska „The Death Of The Artists“ od Italů HIGHLORD. Nemyslím si, že by šlo o kapelu zrovna neznámou, ale určitě se najde mnoho těch, kteří slyší tento název poprvé. A přitom najít jejich poslední kotouček pod stromečkem by nebyl zrovna nešťastný scénář Vánoc.

První pohled na booklet desky mi maličko připomněl dobu, kdy jsem v ruce poprvé třímal tehdy ještě čerstvou novinku HELLOWEEN „Gambling With The Devil“. Nejde o žádnou kopírku, ale obrovský a dominující zodiak před roztáhlou oponou může mírně evokovat vzpomínky na „dýňářského“ tlouštíka roztáčejícího kolo osudu. Navíc vše v podobných barvách.

Ale jde jen o mojí velmi silnou vzpomínku a velmi příjemnou zároveň. V žádném případě nehovořím o plagiátorství. A jak tak pouštím první skladbu s myšlenkami na dýně, vyvalí se na mě riff, který jako bych někde už mnohokrát slyšel. Vždyť už si vzpomínám. Nepouštím já si sakra EDGUY? Uff….nepopletli to, nejsou to oni, jen ten úvod byl hodně moc podobný se skladbou „Ministry Of Saints“. Díky bohu, tohle byl poslední moment, během kterého jsem se hluboce zamyslel, zda-li neposlouchám něco jiného, než bych měl. I když poženu-li to vše do extrému, je vlastně celá deska a HIGHLORD kopírkou, protože nejsou vlastně ničím jiným než extraktem toho nejkrásnějšího a podstatného z power metalu. Těšit se lze na kvalitní a příjemně zabarvený vokál, větrem unášené lehké a nadýchané melodie a celkově hodně pozitivně laděnou muziku. Zkrátka vše, na co jsme z předešlých šesti nahrávek zvyklí. Bohužel ruku v ruce s onou líbezností skladeb a jejich jednoduchostí jde též občasný pocit nudy. Pocit ztrácení se v pomyslném hudebním prostoru. Jednotlivé písně totiž nepřináší nic tak překvapivého a odlišného, odehrávají se dle stejného receptu a za použití stejných surovin (ale to zatraceně kvalitních).

Celá deska je vedená v celkem solidním tempu a úvodní „Simple Man“ jasně napoví, čím že bude kapela excelovat. Jednoznačně opět perfektním hlasem Andrea Marchisio. Je jasné, že takových hlasů je v metalu stovky a stovky, ale to zabarvení je skutečně velkým lákadlem. I díky němu dostává hudba onen optimistický ráz a jde o metal, který zvedá náladu. Snad tím nejjasnějším příkladem je píseň „It Takes Some Passion“. Svou až téměř úsměvnou melodií se v mé hlavě celkem pevně usadila. O něco více vážnosti pobrala titulní „The Death Of The Artists“ a je to jen k dobru celé desky. A i přes téměř monotónní sloku se skladba vyšplhala na jednu z nejlepších z celé nahrávky. Inu, je vidět, co dokáže čistý a vysoko položený vokál. Nicméně co se refrénu týče, ten byl opět dohnán do dokonalosti a člověku až běhá mráz po zádech, jak může být hudba krásnou záležitostí. A to platí snad o každé skladbě, kterou deska nabízí. Ten zásadní problém ovšem spočívá v tom, že krom perfektního vokálu a parádních melodií si z desky asi více neodneseme. Proto je poměrně těžké vystihnout ty nejlepší momenty. Ale pokud ze mě bude mluvit čistě subjektivní dojem, pravděpodobně to je „It Takes Some Passion“ či „Slave To Darkness“. Ovšem i závěrečná romantická „A Queen In My Pocket“ s FAMOUS-X stojí za poslech. Snad nejlépe odlišitelná skladba od celku. A když tak přemýšlím, stejně tak bych mohl za nejlepší píseň vybrat jakoukoliv jinou. Protože jsou všechny v podstatě povedenými minidíly v mozaice „The Death Of The Artists“. Komu nevadí melodický stereotyp s těmi nejlepšími atributy, asi by neměl dlouho váhat. Deska pravděpodobně neudělá kráter do světa, ale rozhodně dokáže zpříjemnit čekání na jiné, zásadnější nahrávky.

Hodnocení: 6,5/10

Vydavatel: Scarlet Records

Domovská stránka: Highlord

Seznam skladeb:

1. Simple Man
2. Every Thrash Of Me
3. Canticle Of The Flesh
4. It Takes Some Passion
5. The Death Of The Artists
6. Dance In A Flame
7. The Scream
8. Slave To Darkness
9. A Queen In My Pocket (Feat. The Famous. X)