Finské KIUAS jsem za jejich poslední nahrávku vychválil skoro do nebes, ze kterých ostatně sestupovali na obalu předchozího počinu jakožto apokalyptičtí jezdci. A i s odstupem času si myslím, že „The New Dark Age“ je něčím téměř výjimečným. V případě čerstvé novinky „Lustdriven“ tak bylo očekávání přirozeně dost vysoké, ale výsledek jej dostatečně nenaplnil.

Po několika prvních posleších jsem věřil, že se „Lustdriven“ vybarví. To se ale nestalo. Pokud se vrátím k dva roky starému počinu „The New Dark Age“, pak jeho atributy byly a jsou agresivita a náboj spojené s melodičností, chytlavost, několik elementů z jiných kovových stylů, vkusné a tak akorát použité orientální motivy, které poslech osvěžují, a dvě půvabné jemnější skladby. To vše navíc spojené v téměř optimální poměru, z čehož plynula unikátnost této esence. „Lustdriven“ je bohužel o celou řadu těchto prvků ochuzené a jediné, co v plné míře zůstalo zachované, ba dokonce bylo ještě zdůrazněné, je náboj a agresivita. V tomto ohledu je album opravdu vynikající. Pokud si potřebujete pustit nějakou hudbu k bušení do boxovacího pytle, pak je toto jasný adept. Stejně tak dobře ale může „Lustdriven“ nakopnout a vlít vám energii do žil, pokud jste zrovna jak se říká přešlí. Hned úvodní song „Kiuassault“ vám dá jasně najevo, že o agresivní přístup nebude nouze. Jasný a nevybíravý tah na bránu, silné bicí a ostré riffy. K tomu všemu ještě mocně hřímající hlas Ilji Jalkanena. Skladba v sobě ale kombinuje agresivitu s melodičtějšími postupy, což ostatně příliš nepřekvapí. Tento scénář je charakteristický pro většinu písní „Lustdriven“ – některé jsou nasrané o něco víc, jiné jsou zase melodičtější. S klidem tedy můžeme tvrdit, že kombinace agresivity a melodičnosti zůstala zachovaná. Je zde ale ještě něco z toho, co bylo typické pro „The New Dark Age“? A nabízí album nějaké nové postupy?

Musím bohužel odpovědět, že ani moc ne. V první řadě chybí nějaké oživující motivy. Samozřejmě zde neteskním po orientálních kytarách, jaké byly použity v písni „To Excel And Ascend“, ale něco svěžího se na „Lustdriven“ prostě objevit mělo. Svým způsobem by to mohly být celkem rozmáchlé „pirátské“ orchestrace v písni „The Visionary“. Problém je v tom, že podobné postupy v poslední době není problém slyšet u kapel jako ALESTORM či ORDEN OGAN (proto pirátské orchestrace). Smutným faktem je i to, že některé skladby jsou skutečně nezáživné (nepovedená balada „Lights Are Many“), a vůbec nejhorší je skutečnost, že díky maximálnímu důrazu na agresivitu jsem někde v polovině desky začal být přesycený tím, co KIUAS předhazují. Myslím, že díky tomu celkem zaniká síla závěrečných písní, které se přeci jen snaží o mocný finiš a tak trochu vybočují z dosavadního kursu „Lustdriven“, neboť jsou především melodicky pojaté.

Štěstí je, že „Lustdriven“ i přes tyto zápory zůstává dost kvalitní deskou. Závěrečné písně mají jistě co nabídnout. „Summer´s End“ nás přenese do finské chaty sevřené mrazem a sněhem, ve které probíhá hodování se spoustou jídla a pití. Poslední „Winter´s Sting“ zase potěší pěknou kombinací akustických a elektrických kytar a melodickou klávesovou linkou v refrénu. Vůbec nejlepší písní je ale „Of Love, Lust And Human Nature“. Ta se bez nadsázky dá označit za dost originální a hlavně má silnou atmosféru především díky Iljovi, který ve slokách text spíš procítěně odříkává, případně drsně hřímá, než aby jej zpíval. Celkově se však píseň povedla, neboť dobře mísí kytarové vstupy se všudypřítomnými klávesovými údery a orchestracemi. Jen Iljův vokální výjezd po mezihře je v závěru trochu nejistý.

To je ostatně taky rozdíl oproti předchůdci. Mám pocit, že Ilja si občas v některých (především sborových) partech není tak úplně jistý v kramflecích. Naštěstí se tak děje jen zřídkakdy a v celkem skrytých vokálních linkách, takže po většinu času si můžete užít jak jeho jemnější vokální projev, tak i ostřejší, téměř až harsh vokálové polohy v agresivních pasážích. I přesto se nemůžu zbavit dojmu, že na „The New Dark Age“ byl jeho projev nejen jistější, ale i pestřejší.

Závěr je tedy takový, že „Lustdriven“ jsem si představoval trochu jinak. Stále se ale jedná o hodně slušnou nahrávku, jejíž síla bude narůstat za vhodných situací, při kterých podobně agresivní materiál člověk rád vyhledá.

Hodnocení: 7/10

Vydavatel: Spinefarm Records

Domovské stránky: Kiuas

Seznam skladeb:

1. Kiuassault
2. Cry Little Angel
3. Of Lust, Love And Human Nature
4. Aftermath
5. Lights Are Many
6. The Visionary
7. Heart and Will
8. The Quickening
9. Summer's End
10. Winter's Sting