Myslím si, že každý hudební posluchač s dobrým vkusem, ať už preferuje jaký chce žánr, ví, že kvality umělce jsou jen málokdy skutečně přímo úměrné jeho popularitě. Ví, že nejznámější a nejoblíbenější interpreti jsou pouhou špičkou ledovce a ani zdaleka nepředvádějí to nejlepší, co je na hudební scéně k sehnání. Totiž, kdyby toto neplatilo, Srdjan Brankovic by pravděpodobně nebyl o moc lepší hudebník než kdejaký zoufalec, který vyletěl v prvním kole jakési pochybné pěvecké soutěže typu Česko hledá superstar.

Opak je však pravdou. Tento Srb své kvality prokazuje více než dostatečně a exceluje jak v roli kytaristy, tak, přestože jeho hlas není kdo ví jak originální, v roli zpěváka. Nutno však podotknout, že ve hře na kytaru je přece jen o něco lepší a většina jeho kytarových melodií a sól je vskutku obdivuhodná. Nahrává mu také fakt, že veškeré kytary mají naprosto perfektní, moderní, čistý a krásně hřejivý zvuk. U zpěvů je problém ten, že ačkoliv ze Srdjanových prudkých výšek často běhá mráz po zádech, jeho přístup ke zpěvům je téměř pokaždé stejný a zhruba ve třech čtvrtinách hracího času už ho začnete mít dost.

Nicméně Srdjan na celý svůj projekt není sám a přizval si opravdu dost dlouhý seznam hostů. Krom Srdjana Brankovice na této desce vystupuje dvacet lidí, z nichž dobrých devět jsou pouze sóloví klávesáci (jednoho za všechny jmenuji třeba Mikkela Handersena z proslulých EVIL MASQUERADE). A skutečně, klávesových i kytarových sól zde uslyšíte opravdu přehršel, běžně tři nebo čtyři v jedné skladbě, sem tam i více. Všechny jsou navíc neuvěřitelně rychlá a složitá, stejně jako rytmy na bicí, kterými jsou doprovázeny. Jediným instrumentem, který mírně zaostává, je baskytara. Tedy ne že by byla snad špatně zahraná, naopak – zvládnutá je bravurně – ale bohužel mnoho prostoru nedostala a při takové plejádě sól jsem čekal trošku něco víc.

Významnou část hudby tvoří také další čtyři zpěvačky, jež hudbu často velmi obohacují a přenášejí ji do úplně jiných rovin. Nejedná se navíc o kdejaké průměrné zpěvačky, které můžete běžně slyšet na mnohých rockových a metalových albech, nýbrž o skutečnou špičku na světové scéně (například Sabine Edelsbacher ze symphonic metalové kapely EDENBRIDGE), jak té rockové, tak jakékoliv jiné, a rozhodně bych je dal za příklad všem rockovým vokalistkám.

Jak vidíte, dosud pěji jenom samou chválu, protože na albu se sešli skutečně elitní muzikanti a technická stránka je celkově zvládnutá dokonale. Druhá věc je ale emocionalita. Toto album má svoje silné chvilky, kdy vám skutečně bude běhat mráz po zádech, přičemž mým osobním favoritem je zamyšlená a hluboká instrumentálka „Planets“. Nicméně velkou část hrací doby mi hudba přišla až trošičku sterilní, možná příliš zaměřená na různé detaily, vyhrávky a kytarové nebo klávesové zběsilosti. Toť důvod, proč jsem neudělil hodnocení nejvyšší. Kdyby mě totiž tato deska chytla za srdce stejně jako mi srazila čelist k zemi umem jednotlivých umělců, jednalo by se bez pochyby o jedno z nejlepších alb, které jsem měl kdy tu čest slyšet. Ve výsledku to tedy působí, jako kdyby chtěl Srdjan Brankovic prostě vypustit všechny svoje nápady do éteru a zapsat se do kytarové síně slávy, spíše než být rozebírán pseudopoéty a obdivován romantiky.

Nuže, co říci na závěr? „Expedition Delta“ je po technické stránce neuvěřitelně propracované album, které svým zvukem značně připomíná osmdesátá léta. Pokud patříte mezi fanoušky starého dobrého art rocku a progresivního metalu ve stylu amerických DREAM THEATER, určitě z tohoto poctivého kousku nebudete zklamaní.

Hodnocení: 9/10

Vydavatel: Progrock Records

Domovské stránky: Expedition Delta

Seznam skladeb:

1. Asunder Hearts   
2. Fading Images
3. Self Abstract
4. Into The Halls Of Eternity   
5. Flight With The Mind   
6. The Awakening   
7. Move On   
8. Planets   
9. Not Too Late
10. Reach For The Light
11. It Needs A Happy End