Když se mi poprvé dostalo do rukou nové CD německých gothic metalistů CREMATORY, bylo mi jasné, že deska bude měkčí než předchozí tvorba. Tento vývoj vyplývá v podstatě už z předchozí desky „Pray“. Dalo by se možná i říct, že byli staří CREMATORY a jsou noví CREMATORY. Je jasné, že zarytí fanoušci těch starých, tvrdších z nové desky asi nebudou nijak zvlášť nadšení, myslím ale, že zbytek bude po poslechu „Infinity“ nadmíru spokojen.

Jak jsem již nastínila, deska „Infinity“ je mnohem měkčí a melodičtější než desky předchozí. Jako hlavní změnu oproti minulé tvorbě bych označila více zapojený čistý vokál kytaristy Matthiase Hechlera. Na desce je slyšet v podstatě v každé skladbě, až by se mohlo zdát, že utlačuje hluboký death growl frontmana Felixe, což je na jednu stranu možná pravda, ale na druhou stranu si myslím, že je to možná právě Matthiasův hlas, který desku činí jinou než předchozí tvorbu. Když se tak nad tím zamýšlím víc a víc, uvědomuji si, že dříve Matthiasův hlas doprovázel Felixe a teď je to spíš naopak. Desce to svědčí, je podařená a nutí k dalším a dalším poslechům, jen to prostě už nejsou CREMATORY, jak je známe.
Mluvíme-li o změnách, nesmíme opomenout větší zapojení elektoniky, která obzvlášť v začátcích některých skladeb zní velice působivě. Mimo to prošly vývojem také nástroje. Klávesové party jsou melodičtější, bicí rychlejší a zpěvy melodičtější.

Co mě na desce „Infinity“ zaujalo nejvíce, je fakt, že každá skladba je trochu odlišná od ostatních a všechny mají své úžasně chytlavé melodie, které nutí posluchače k opakovaným poslechům. Vyzdvihnout musím určitě hitovou skladbu „Black Celebration“, která je inspirovaná kapelou DEPECHE MODE, „Never Look Back“ nebo „Broken Halo“, melancholickou skladbu, kde si Felix dal oddech a nechal hlasové party na Matthiasovi.
Pouštím si desku pořád dokola a marně hledám, co bych tak vytkla. A čím déle a více se zaposlouchávám, tím víc tuším, že kromě malé změny stylu hraní, na ní asi není co vytknout. Jediné, co bych možná vynechala, je zapojení němčiny v některých skladbách. Ale to bude asi subjektivní pocit, protože mě osobně přijde němčina jako naprosto nehudební jazyk, který se, podobně jako třeba čeština, do hudby nehodí.

Zkrátka při prvním poslechu aktuálního alba „Infinity“ může být člověk trochu zklamaný, kam že se poděli ti staří dobří CREMATORY, ale když se pak zaposloucháte víc, říkáte si, že je to „sice trochu jiný, ale zato sakra dobrý!“

Hodnocení: 8/10

Vydavatel: Massacre Records

Domovské stránky: Crematory

Seznam skladeb:

1. Infinity
2. Sense Of Time
3. Out Of Mind
4. Black Celebration
5. Never Look Back
6. Broken Halo
7. Where Are You Now?
8. A Story About...
9. No One Knows
10. Auf der Flucht