Dnes si posvítíme na jednu americkou smečku, jejíž jméno možná nemusí být pro mnohé posluchače až tak známé. Nicméně fandové sludge a progresivního metalu by měli opravdu zpozornět. BARONESS totiž nejsou nějaká ořezávátka, ba naopak. Za vše mluví například turné společně s MASTODON na jaře 2010. A ještě jedna zajímavost. Vokalista John Baizley vytvořil obaly na obě desky kapely, což není zrovna obvyklé. A ani to mu nebylo málo a svůj talent promítl i na obaly alb skupin jako DARKEST HOUR, KYLESA či THE RED CHORD. Diskografie BARONESS zahrnuje dvě nahrávky, dnes si posvítíme na tu první v pořadí, na „Red Album“ z roku 2007.

Úvod desky obstarává poněkud delší předehra skladby „Rays On Pinion“. Dlouhé poloakustické intro, pomalu na sebe navalující stále více a více zvuků stoprocentně vtáhne do kytarového hašteření, jež nás následující hodinku bude čekat. Mohutně znějící podladěné kytary chrlící ty nejroztodivnější riffy celého metalového spektra, doplněné typickými vychytávkami, tvoří neviditelnou zvukovou bariéru, kterou stěží prostupuje hlas Johna Baizleyho. Co k jeho projevu dodat? Myslím, že není třeba nějak sáhodlouze rozebírat jeho prezentaci. Z velké části stereotypní, ovšem stereotypně chorobně nakažlivý a v rámci žánru naprosto perfektní. Z mohutné a husté kytarové mlhy často vystupuje uječená a melodicky znějící vložka nejrůznějších melodií, jež kontrastně doplňuje napjatou atmosféru. Za zmínku stojí například zdvojená kytarová vyhrávka s perfektním sic utahaným sólem  ve skladbě „Isak“. Výjimkou nejsou ani instrumentální vložky jako „Wailing Wintry Wind“, připomínající etnické hrátky, tolik typické pro brazilskou SEPULTURU, navíc dost často s příměsí halucinogenních útoků připomínajících stavy po použití lehké drogy. Zajímavou, až téměř flamengem zavánějící věcí je kraťoučká,  instrumentální „Cockroach En Fleur“. Naopak jedovatým, téměř MASTODON riffem, začíná „Wanderlust“, nejmelodičtější skladba celé desky, kde je slyšet i barevnější a náročnější Johnův projev. O nápaditosti kapely není absolutně pochyb a svědčí o tom neustálé zvraty a změny temp. Nenápadné zpomalování a ukolébávání v polovině skladby „Wanderlust“, které ve finále přechází v poloakustické hrátky je jasný důkaz.

Jako další instrumentální píseň je na řadě perfektní „Aleph“ s hororovým a ponurým úvodem. Poslední čtvrtinu alba zajišťuje dvouminutová živelná mašinka „Teeth Of A Cogwheel“ (samozřejmě jak jinak než instrumentální), „O'Appalachia“ a závěrečná „Grad“ začínající téměř stejně jako úvodní „Rays On Pinion“. Opět jde o instrumentální dílko. Tak mě napadá, není těch instrumentálních kousků poněkud přespříliš? Odpověď zní NENÍ! Kdo umí, umí. A kdo by toho ještě stále neměl dost, kapela si přichystala překvapení na závěr alba.

Naprosto vyvedená a tak trošku jiná deska. O její rozmanitosti a propracovanosti nelze pochybovat. Její komplikovanost však nemusí všem přirůst k srdíčku. Z velké části jsme se dočkali převážně kytarového projevu a to v nejrůznějších formách, což v žádném případně není na škodu, neboť BARONESS skutečně nenudí. Pro fanoušky MASTODON a podobných „špinavých“ a téměř chaotických smeček naprostá samozřejmost.

Hodnocení: 8,5/10

Vydavatel: Relapse Records

Domovské stránky: Baroness

Seznam skladeb:

1. Rays On Pinion
2. The Birthing
3. Isak
4. Wailing Wintry Wind
5. Cockroach en Fleur
6. Wanderlust
7. Aleph
8. Teeth Of A Cogwheel
9. O'Appalachia
10. Grad
11. Untitled