FALKENBACH je s jistotou „kapela“, o které se v metalovém podhoubí mluví jen v superlativech. Slovo kapela však není až tak na místě, protože prakticky za vším stojí Markus Tümmers alias Vratyas Vakyas, který v dobách, kdy naši otcové chrastili klíčky, vdechl život tomuto majestátnímu projektu. I přestože první dva počiny nebyly překonány, následující desky si stále držely to, čím byl FALKENBACH naprosto typický. Vratyas si zvolil svou klidnou cestu bez žádných inovací, povyku všeho toho byznysu kolem. To vše přispělo k výjimečnosti tohoto projektu. Dlouhých šest let bylo ticho a už jsem ani nečekal, že o FALKENBACH ještě uslyšíme. Z ničeho nic tu je album „Tiurida“.

Nehodlám dále chodit okolo horké kaše a rozepisovat se o prvních rozpačitých pocitech z poslechu a vrhnu se rovnou k celkovému dojmu, který na mě „Tiurida“ zanechala. FALKENBACH jsou zpět a poznal by to i hluchý. Prakticky nic se nezměnilo. Po hudební stránce tu máme zcela typickou Vratyasovu tvorbu. Po nenápadném a lehce tajemném intru spadneme po hlavě rovnou do míst, kam létají havrani a zní bardovské zpěvy. Dočkáme se poměrně známých melodií a pompézních motivů. Vše servírované tak, jak je fanoušek FALKENBACH zvyklý. Jak už jsem ale podotkl, překonat první dva počiny jde jen horko těžko. Šestice skladeb bez problémů odzbrojí každého, kdo si „Tiuridu“ pustí. Odolat jde opravdu jen stěží. Vratyas vás dostane na svou vlnu zcela bez problémů. Stačí zavřít oči a okamžitě brázdíte bouřlivá pobřeží fjordů s rohatou helmou na hlavě. Neočekával jsem nic nového, žádný posun. To se k Vratyasovi nehodí. Ale překvapení jsem se nakonec dočkal.

Nejde však o nic, co by se týkalo hudby po kompoziční stránce. Vratyas využil pro „Tiuridu“ několik muzikantů a mimo jiné i živého bubeníka. Deska je tedy nahrána celou kapelou a v tom spočívá jádro pudla. „...En Their Medh Riki Fara...“ a „...Magni Blandinn Ok Megintiri…“ sice překonána nebudou, ale něco mohou nejmladšímu sourozenci závidět. Tím je zvuk, který je dle mého názoru pro samotnou nahrávku velice zásadní. Živočišnost nyní z vikingských příběhů přímo číší a vůbec si tedy při poslechu nebudete lámat hlavu, že co se nápadů týče, tak nás Vratyas vlastně opíjí rohlíkem. Ale zatraceně dobře nazvučeným rohlíkem. Přiznám se, že k „Ok Nefna Tysvar Ty“ a „Heralding – The Fireblade“ se až tak často nevracím a „Tiurida“ na mne do jisté chvíle  působila dojmem, že to s ní budu mít podobně. Ale živé bicí a studiový muzikanti udělali své.

Chválím a částečně jsem i kritizoval. Nekritizoval jsem však se špatným úmyslem, ba naopak. Chválit pak tak, abych nepřechválil. Zhodnotit nahrávku do jedné věty či do bodového hodnocení není tak lehké jak by se však mohlo zdát. Deska má však dostatek kladů, které si každý posluchač najde. A ani si nemyslím, že se najde někdo, kdo by desku pohanil. Je to prostě FALKENBACH tak, jak se patří a album je to rozhodně silně nad průměrem. Až čas však ukáže, jak „Tiurida“ obstojí v boji proti ostatním deskám a kam ji na svém osobním žebříčku zařadím. Prozatím bych se nebál říct, že přesně doprostřed.

Hodnocení: 8/10

Vydavatel: Napalm Records

Domovské stránky: Falkenbach

Seznam skladeb:

1. Intro
2. ...Where His Ravens Fly...
3. Time Between Dog And Wolf
4. Tanfana
5. Runes Shall You Know
6. In Flames
7. Sunnavend
8. Asaland (Bonus Track)