S velšskými HUNTED je to zapeklité. První seznámení se neslo ve znamení celkem slušného nadšení z „živosti“ poslouchaných skladeb. Co tím mám na mysli? HUNTED jsou příkladem formace, která o hudební nápady nemá nouzi a nebojí se s nimi jít ven. Nač psát do šuplíku, když to můžeme pěkně rozjet hned teď a tady? Díky tomu můžete čekat hned několik motivů v jednotlivých písních. Dozajista obdivuhodné, jenže existuje i druhá stránka věci a tou jsou určité meze. Jinými slovy, ptám se sám sebe, jestli HUNTED na desce „Welcome The Dead“ hrají něco naprosto osobitého a dokonalého nebo zda se už dostali do nekonzistentního zvukového bordelu, jemuž chybí jednotící prvky. Otázka téměř filosofická, na kterou si bude muset odpovědět každý posluchač sám v závislosti na tom, co je mu po chuti. Já se však s přibývajícími poslechy – celkem nečekaně – přikláním spíš k té druhé možnosti.

Jak jsem již zmínil, mé první dojmy byly celkem dobré. Až s následujícími poslechy se začala vynořovat ona znepokojující otázka, zda je album geniální nebo rozhárané až hanba. Toto bych však nyní ponechal stranou. Co lze o „Welcome The Dead“ říci celkem s jistotou? V první řadě to, že HUNTED jsou technicky precizní hudebníci. Zadruhé zaslouží pochvalu právě za odvahu, s jakou se na svém debutu jali střídat tolik motivů, že by to některým vystačilo na celou diskografii. A že se většinou nejedná o žádné laciné postupy, ale naopak o dost dobré, zabijácké riffy.

Z druhé strany je třeba říci bohužel – nejen kvůli tomu, že se HUNTED namočili do onoho dilematu, ale taky proto, že některé skladby zní poněkud vatovitě. Po intru následující skladby vás dokážou velmi dobře navnadit právě pro svou zdravou drzost a neotřelost. Bohužel se čtvrtou „Aria (In Memoriam)“ u mě nastal zvrat a já se začal dost výrazně nudit. Přes kratší mezihru sice vykoukla dost našláplá „Impled“ s jednou z typicky nakažlivých změn nálad, ovšem po ní pro mě nenásleduje opět nic jiného než zážitková šeď. Znovu však opakuji, že deska rozhodně netrpí technickými nedostatky – zvuk je dobrý a hudebníci své nástroje ovládají skvěle.

A ono dilema? To je skutečně věc každého posluchače. Já nakonec dospěl k názoru, že kdyby se HUNTED od poloviny začali trochu krotit a přišli s celistvější skladbou, bylo by to ku prospěchu věci. Naposledy ovšem zdůrazňuji, že jejich odvahu jít do něčeho takového je třeba ocenit. Navíc nezapomeňme, že se jedná o debutovou placku. Pro mě se tedy „Welcome The Dead“ umísilo někde mezi průměrem a slabším nadprůměrem. Rozhodně to ale neznamená, že by HUNTED neměli potenciál. Naopak si myslím, že od nich můžeme čekat zajímavé věci, jen možná chybí nějaké ty bohatší zkušenosti.

Hodnocení: 6,5/10

Vydavatel: Massacre Records

Domovské stránky: Hunted

Seznam skladeb:

1. Welcome The Dead
2. The Silence Of Minds
3. Chosen
4. Aria (In Memoriam)
5. The Incident
6. Impaled
7. Scars
8. I Want Nothing
9. Shadows
10. The Heart Collector (bonus, NEVERMORE cover)