Slovy „snad tedy příští album bude o něco lepší“ končila recenze debutové desky „Positive Rage“ Francouzů ETERNAL FLIGHT, jejímž autorem byl v roce 2004 kolega Crimson Thunder. Sedm let od té doby uplynulo a progresivní power metalisté nám nadělují další studiovou nahrávku, v pořadí již třetí. A stačí jeden poslech k tomu, aby bylo jasné, že třetí pokus opět selhal a lepší rozhodně nebude… Možná se tak bude tvářit, ale lepší nebude.

Kdo měl tu čest prvotinu z roku 2004 slyšet, asi bude souhlasit, že šlo o téměř nekončící metalovou nudu s odporně kýčovitým obalem a pofidérním zvukem. S odstupem času se navíc potvrdila Crimsonova prvotní hypotéza o prachbídných kvalitách zpěváka Gérarda Foise, který dokáže svou barvou hlasu znechutit již po prvních vteřinách. Navíc je naprostá většina jeho vokálních linek až nechutně jednotvárná a místy zavání ryzím amatérismem. Přidejme k tomuto veledůležitému faktu skladatelskou neschopnost zbytku kapely a máme z toho boží utrpení.

Je to k nevíře, ale krom tentokrát opravdu profesionálně vyvedeného obalu desky tato pětice nezaznamenává téměř žádný pokrok vpřed a slouží jako názorná a učebnicová ukázka neperspektivní skupiny, schopné zazdít jakýkoliv náznak potencionálního hudebního nápadu. Téměř všechny skladby se nesou v děsivě stereotypní formě a jakékoliv dvířka pobízející k melodickému úniku či nosnému refrénu jsou okamžitě přivřeny a nahrazeny ubohou, samoúčelnou a prázdnou, rádoby progresivní aranží. Přitom se v některých pasážích ukazuje, že pokud ETERNAL FLIGHT upustí od komplikovaných struktur a vrhnou se střemhlavě vpřed, nemusí vše fungovat až tak zle. Podobný jev lze vysledovat například ve speed pasážích „Freedom Is My Race“. Pokud ovšem dojde na progresivní snahy, začíná se roztáčet kolotoč nezajímavých a nudných vyhrávek, z nichž nevede cesta ven. Jedno však téhle partě nelze upřít. Je to odvaha. Jak jinak totiž nazvat závěrečný cover „Night People“ božského Dia?  Každopádně být jedním z členů EF, asi bych se v noci bál, že si pro mě Dio přijde. Chudák se musí asi obracet v hrobě…

Vina v celé záležitosti rozhodně neleží jen na otřesném Foisovi, ale pochopitelně na celé formaci, respektive jejich skladatelské činnosti. A nic na tom všem v žádném případě nezachrání ani již zmiňovaný atraktivní obal a celkem povedené zpracování celého bookletu Berme tedy uplynulé řádky jako jisté varování před něčím, co nedopadlo zrovna světoborně. Zároveň též jako odpovědi na otázky spojené s pocity z debutové nahrávky. V roce 2004 nikdo nechtěl nad ETERNAL FLIGHT lámat zbytečně a unáhleně hůl, ovšem tentokrát je situace jiná a bohužel pro kapelu, časy jsou zlé a konkurence obrovská.

Hodnocení: 4/10

Vydavatel: Yesterrock

Domovská stránka: Eternal Flight

Seznam skladeb:
1. Introduction To D.r.e.a.m.s.  
2. Released The Unreal 
3. Firedancer  
4. Fantasea  
5. Freedom Is My Race  
6. Nightmare King  
7. Black Sun  
8. The Meeting  
9. The Tower  
10. Goodbye  
11. Night People (cover DIO)