Musím se přiznat, že do Lucerna Music Baru jsem vyrazil v životě úplně poprvé. I když jsem v sousední Lucerně protancoval minimálně jedny boty, ta příležitost se naskytla teprve tenhle čtvrtek, když její prostory přivítaly helsinskou formaci Hevein a nadějnou českou gothic rockovou kapelu Calathea.

Vzhledem k tomu, že akce měla opravdu mizivou propagaci, první čeho si člověk při příchodu do klubu všimnul byla návštěva. Pokud přišlo tak 60 fans, tak to bylo hodně. Možná to nakonec nebylo na škodu, což se nejvíce ukázalo v druhé půlce setu Finů, kdy se z koncertu stala spíš taková soukromá pařba, kterou si užívali jak fanoušci pod podiem tak i kapela na něm…a pod ním :-)

Ale nepředbíhejme v čase. Celou večerní show započala nadějná česká gothic rocková parta Calathea. Ta sice už má za sebou několik let existence, mimo jiné třeba předskakování H.I.M, ale vystrkovat růžky začali teprve v poslední době a na podzim jim má vyjít i debutové CD. Jedná se o českou odpověď na kapely jako Evanescence nebo H.I.M. V jejich případě se to však nedá brát jako nadávka. I přes fakt, že obě zmíněné kapely moc nemusím, u nás je podobných spolků jako šafránu a asi nejenom já jsem si po podobné kapele nějaký ten pátek stýskal. Opravdu se nejedná o nic objevného nebo originálního. Ostřejší kytary, pohodové bicí a příjemný zpěv Olgy Lounové - klasický gothic rock/metal jako podle učebnice. Když si k tomu připočtete, že Olga je nejenom kvalitní zpěvačka, ale tak trochu i herečka a na podiu rozehrála show s pistolí a ohňostrojem, vyleze nám z toho celkem pohodová záležitost, která má v českých hudebních vodách jistě budoucnost. Pravděpodobně tenhle večer natáčeli i nějaký záznam pro pozdější použití v klipu, protože se stále okolo podia motaly dvě profi kamery a celá kapela se opravdu snažila vydat ze sebe to nejlepší. Na celém vystoupení bych tak našel jenom dvě chybky. Tou první jsou klávesy, které nebyly skoro slyšet. Druhou, trochu vážnější, je pak strojený projev kapely. O malinko víc spontánnosti by jak Olze, tak i zbytku kapely vůbec neškodilo. Možná to bylo dáno přítomností kamer, ale když se porovná vyznění zástupců české scény s po nich vystoupivšími Finy, tenhle fakt se stává hodně markantním. I přesto si myslím, že se s nimi minimálně ještě jednou na stránkách Volumemaxu setkáme, protože mě více než zaujali.

Hlavní hvězda večera, helsinští Hevein nastoupili něco málo po desáté bez většího zvučení, což se podepsalo hlavně na začátku jejich setu. Zpočátku jsme jejich nejvíce proklamované akvizice, violoncello, které obsluhoval zakládající člen v současnosti jedné z nejpopulárnějších finských formací Apocalyptica Max Lilja a housle, na které hrála sympatická Aino Piipari, skoro neslyšeli. Asi tak po čtvrté skladbě se víceméně povedlo zvukaři dát jednotlivé nástroje na stejnou úroveň, takže jsme si mohli plně užívat hudby téhle zajímavé formace. Hlavní otěže držel bezpochyby v rukou zpěvák Juha Immonen, jehož hlasový rozsah sahá od thrash metalového až k příjemnému melodickému vokálu, který doplňoval i kytarista Leif Hedström. Kdybych je měl k někomu přirovnat, asi nejvíce mi jejich hudba připomínala krajany Amorphis, kteří mě tolik potěšili na nedávném Brutal Assaultu. Celou show si opravdu užíval basák Janne Jaakkola. Koukal jsem, co se děje na podiu a najednou, kdo to vedle mě nestojí. Normálně si vlezl mezi publikum a čtyři struny drtil tam :-) Z celé kapely přímo čišelo uvolnění a radost z hraní a bouřlivý ohlas, i když nepočetného, publika je hnal ještě víc kupředu. V tomto případě u publika platilo pravidlo že méně je někdy více.

I přes to, že Max Lilja byl nejvíce proklamovanou postavou celého večera, nakonec se ukázalo, že jeho jméno je spíše obchodní značkou, která pomáhá kapele udělat jméno, a Hevein jsou mnohem více než jen „on a spol.“. Kapela má ve svém repertoáru několik vyložených koncertních hitovek, které z letargie dokážou vytrhnout každého.

Když ještě na závěr podotknu, že na tyhle dvě nadějné kapely a solidní porci jejich muziky jste se mohli dostat za cenu 130,- Kč, není myslím co řešit. Opravdu povedený večírek. Takhle uvolněný koncert jsem už nějaký ten pátek nezažil.

Přečteno: 1506x