Legendární kytarista jedné z nejúspěšnějších heavy/thrash metalových kapel na světě, někdejší člen MEGADETH, se u nás v Čechách letos zastavil v rámci svého prvního evropského turné, aby nám představil svou sólovou tvorbu včetně loni vydaného alba, které má výstižný název „Loudspeaker“ a jehož recenzi můžete najít i na našem webu. Tento virtuóz a jeho, nebojím se říct, orchestrální, harmonická až agresivní rock/metalová hra prošpikovaná nespočetným množstvím sólíček učaruje snad každému, komu není škatulka progresivního speed metalu cizí. Na tomto turné ho doprovázeli legendární kytarista Ron Jarzombek, bubeník Jeremy Colson a basák Chris Catero.

Je pravda, že na sebe večer v klubu nechal pěkných pár desítek minut čekat, obecenstvo začalo být již ve čtvrt na deset dost nervózní, což naznačovalo pár jedinců dokonce hlasitým pískotem. Po pomalé úvodní skladbě, navozující klidnou atmosféru, do toho Marty hned zostra říznul, aby rozproudil krev všem stojícím dole pod podiem. Jeho úžasná kytarová hra na živo udělala nejen na mne hned od začátku velmi silný dojem. Je to nepopsatelný pocit, když tohoto kytarového velikána člověk vidí hrát několik metrů před sebou.

Dost mě překvapilo, jak Marty veškeré tóny, které se linou z jeho kytary, prožívá. Z jeho mimiky je znát, že svou hudbu tvoří i následně prezentuje celým srdcem, každičký tón prožívá naplno s notnou dávkou vnitřní fantazie, a to tak, jak to nedokáže nikdo z posluchačů. On k nám svou hrou promlouvá, proto není třeba žádného dalšího vokálního projevu, jímž by byl geniální kytarový přednes jen zbytečně potlačen. Jeho kytara byla proto logicky vytažena na maximum oproti ostatním nástrojům, zvuk ostatních aparátů byl ovšem taky krásně čitelný.

Marty Friedman je zkrátka pan muzikant. Je to profík. Jeho nápaditá a rozmanitá kytarová hra s množstvím opravdu velice propracovaných sól a s harmonickými, chytlavými a někdy až agresivními postupy působí silně i na posluchačovu představivost a mysl, již dokáže celkově uvolnit, navodit až pocity štěstí a i hromadu jiných dalších nálad, které jsou cítit z jeho hry. Dokonce vedle mě v pauze mezi skladbami kdosi vykřikl, že Martyho a jeho kapelu miluje. Líbí se mi tahle klubová atmosféra. Pro kapely je to možnost udržovat přímý kontakt s publikem. Marty na to reagoval a poopravil tvrzení, že naopak oni milují nás – fanoušky a posluchače.

Fotogalerie

Kytarový velikán nás tak provedl celou svou sólovou diskografií, nejvíce se ale hrálo z posledního alba, a to rovnou čtyři nebo snad pět songů. Jako přídavek zvolili pánové tři další skladby, z nichž jedna byla jakási balada pro přítomné (dle slov Martyho prý opravdu hezké) české rockery. A další skladbou byla vypalovačka „Dragon Mistress“ z mojí oblíbené desky, debutu „Dragon´s Kiss.“ …Všem přítomným je dle reakcí zvukaře jasné, že už se žádný další přídavek konat nebude, a tak všichni odcházíme spokojeni, bohatší o další nevšední hudební zážitek.

Přečteno: 1327x