Takže k nám do českých luhů a hájů po dlouhé odmlce zavítali göteborgští průkopníci thrashmetalu. THE HAUNTED! To jsou ti borci, kteří před lety nastartovali novou celosvětovou hudební éru tzv. neothrashe. Pro ty, kteří žili deset let mimo civilizaci podotýkám, že se jedná o pohrobky někdejší legendy švédského melodického thrash/deathu, kapely AT THE GATES. Její členové, zároveň dva bráchové na pozici kytaristy a basáka, našli pár nových muzikantů a začali drtit struny s inspirací ve staré škole thrashmetalové ovšem s pěkně uřvaným vokálem ve stylu HC a rázně nadupaným moderním zvukem.

Vplouvám do útrob pražského Rock café a vůbec jsem netušil, jaké mě to čekalo překvapení, když jsem krátce po sedmé hodině vešel do podzemního sálu. V avízovanou hodinu začátku jsem v klubu našel pouze dva barmany! Trošku jsem znejistěl, dal si pivo a po chvilce si uvědomil, že zde vlastně budou hrát dvě předkapely a tudíž předpokládaná hodina začátku koncertu samotných THE HAUNTED bude někdy okolo dvaadvacáté hodiny.

Přibližně ve osm nastoupila na podium první kapela, francouzští LYZANXIA. První předkapela nikdy nemá jednoduchou úlohu, a tak dost záleží na úvodní skladbě, která udělá ten první dojem na fanoušky. Ačkoliv nejsem častým návštěvníkem pražského Rock café, můžu říct, že vždy jsem byl svědkem přeplněného klubu. A to dnes nebyl ani náhodou. Něco málo přes dvě stovky platících návštěvníků zaplnilo klub sotva z polovičky. Tím pádem se těsně před podiem vytvořil místo kotle prázdný prostor, který se ale časem a postupným burcováním frontmana kapely zaplnil. Kapela se svým melodickým thrashmetalem navodila příjemnou atmosféru začátku a dala všem přítomným vědět, která metalová odnož tu dnes večer bude dominovat. Jejich set se poslouchal příjemně, ačkoliv ve mně ani v nikom z jiných přítomných nevzbudil jakýkoliv podnět k razantnějšímu pohybu těla. Každý z přítomných pod podiem bud’ fotil, a nebo pozoroval, co pánové předvedou, čím nás překvapí. Nepřekvapili vůbec ničím, slyšeli jsme standardní vystoupení s kvalitní dávku řezavého kovu.

Šel jsem se nahoru občerstvit a tak asi po čtvrt hodince při příchodu zpět do sálu zjišťuji, že dole už je vše v plném proudu a druzí v pořadí, MUNICIPAL WASTE, valí všem do hlavy další porci zběsilostí. HC/mosh/thrash a já nevím co všechno v sobě mísí hudba těchhle amerických zběsilců z Virginie. V klubu sem potkal i pár punkáčů, kteří v tuhle chvíli řádili jak u vytržení. Pod podiem to byla jedna velká mela. Ale zpět k hudbě. Kapelu můžu přirovnat a hudebně zařadit kamsi do osmdesátých let. Do dob, kdy byli v kurzu ANTHRAX, NUCLEAR ASSAULT a jim podobní. Avšak od téhle partičky se daleko víc než strojově přesných výkonů dočkáme spíš zábavy a takový ten pivní a chlastací humor ála TANKARD. Děly se tu věci, jen co je pravda. Tak třeba asi v půli vystoupení dostal kytarista od zpěváka obrovský trychtýř a z něho pivní dávku přímo do chřtánu, což posléze opakoval i s jedním z fanoušků. Nebo hned na začátku hodil zpěvák do kotle něco na způsob surfařských prken, ovšem s o dost měkčí strukturou, určené speciálně přímo pro stage diving. Do kotle si zaskákal sám frontman kapely a rozjaření a věrní fans ho odnesli až kamsi k baru… no zkrátka prča jak svině a dělají si ji z kdekoho, protože textovou tematikou se dostávají až k ubohosti náboženství, křesťanství, dále k samotné ideologii satanismu a i k americké vládě.

Ale dost bylo srandy. Přijeli k nám přeci pánové z Göteborgu. Vzpomínáte se mnou na jejich vystoupení na Brutal Assault festu před šesti lety? Tenkrát přijeli do Přerova jako záplata za nepřítomné NAPALM DEATH a já se mohl zbláznit radostí. Do jejich kratičkého vystoupení dali vše a mně bylo jedno, že hráli sotva půl hodiny. Zde v Rock café měli samozřejmě více času, ale to celovečerní nasazení se kterým nás smetli na zem jim může závidět kdejaký HC spolek. Spustili jak jinak než novinkou „The Flood“ z aktuálního alba, z něhož hráli logicky nejvíce kousků. Hned při prvních tónech bylo znát, že k nám přijeli profesionálové a nehodlají odejít z podia, dokud nebude veškeré živé okolí rozsekáno na padrt‘. Pařmeni dole pod podiem se obměnili a namísto pogujících výtržníků zde našli své místo true metalheads. Kapela se poslední dobou snaží nestát na místě a jejich tvorba trošku experimentuje a vybočuje ze zajetých kolejí. Jenomže pokud jsem si všiml, tak nejvíc ohlasů protagonisté stejně sklidili za své staré dobré flákoty právě z těchhle prvních alb. Při „Hate song“, což byl již přídavek , jsem už taky nevydržel stát na místě, stejně tak jako všichni ostatní okolo mě. Pak nás pánové ještě profackovali párem skladeb z druhé fošny „The Haunted Made Me Do It“ a to už byla opravdová zástava srdce. Další přídavek nemáme šanci dostat. Jednoduše proto, že kapela ani publikum něčeho dalšího již nejsou schopni. Švédové v žádném případě nezklamali.

Přečteno: 1074x