Ostravská ČEZ aréna ve středu čelila útoku třech metalových těles, v čele s legendárními SLIPKNOT, kteří přijeli do ČR v rámci tour k nové desce „All Hope Is Gone“. SLIPKNOT nejsou v ČR poprvé a dovolím si tvrdit, že tentokrát dojeli na špičce své popularity. Vždyť v dnešní době je zná snad i moje babička, která tvrdí, že SLIPKNOT jsou jen metal, satanismus a drogy. Možná to zní úsměvně, ale přesně tohle je důvod, proč mnoho náctiletých fanoušků, na ostravský koncert nemohlo. To však není náš problém a vrhneme se na samotné vystoupení.

Pod svá křídla si SLIPKNOT vzali DEVILDRIVER a TRIVIUM, aby rozhecovali arénu k nepříčetnosti. První zásadní problém byl dle mého hlediska v pořadí kapel. DEVILDRIVER totiž v roli předkapely, která má publikum navnadit, fungovala daleko lépe. Dez neustále hecoval fanoušky a nutil je řvát „Slipknot“, což nepůsobilo tak levně a trapně jako výkřiky TRIVIUM o tom, jak jsou nejlepší kapala na světě (od zadu možná) a za každým druhým slovem bylo arogantní „motherfucker“. Nemluvě o tom, že TRIVIUM měli o poznání horší zvuk a celý jejich set byl jen utahanou nudou, která ze všech stran kopíruje METALLICU. DEVILDRIVER přece jen produkuje hudbu tvrdší, agresivnější a hlavně skočnější, což je pro nastartování fanoušků lepší. Během setu TRIVIUM, tak většina (včetně mě) vychladla. Věřím, že pokud by organizátoři tyto kapely přehodili v pořadí, set by vypadal jinak. Nepřišel jsem (tak jako většina) na předkapely, ale na SLIPKNOT, takže vem to čert.

Něco kolem deváté hodiny už je nachystané pódium pro devítičlennou saň, která by každým okamžikem měla dorazit na pódium. SLIPKNOT si samozřejmě dali na čas, aby zhoustla atmosféra. Netrvalo však dlouho a z reproduktorů se začalo linout intro v podobě skřípání a pazvuků alá první deska. V tu chvíli se začali sbíhat všichni členové, hezky popořadě, dle pořadových čísel. V tu chvíli to začalo v aréně poměrně vřít. První věcí, která mě jako 170 cm vysokého člověka vždy naštve, je, že se ve vzduchu objevilo více mobilů než paroháčů, na které jsem z metalových vystoupení zvyklý. Njn, každý si chce své hvězdy vyfotit, i když dost pochybuji, že kterákoliv z fotek (případně videí) měla nějakou kvalitu. Opět jsem nad tím mávl rukou a rval jsem se do shluku pařících lidí. První skladby setu totiž byly ze starých desek, což jsem samozřejmě jako starý fanda knotů velice ocenil. Bordel může začít.

K mému překvapení se SLIPKNOT vyhnuli novým skladbám a spíše sázeli na ověřenou klasiku, kterou jim samozřejmě starší fanoušci vraceli v podobě paření a odezvy. I já musím říct, že nové skladby nejsou živě tolik zábavné. Ale proti gustu, langustu. Výběr z první a druhé desky byl téměř bezchybný. Téměř z toho důvodu, že jsem se nedočkal „Heretic Anthem“. To mi však do sytosti vynahradily jiné pecky. Během setu se měnily vlajky v pozadí, které vždy značily krátkou přestávku. Ty byly tuším celkem tři, možná čtyři a byl jsem za ně rozhodně rád. Člověk se mohl alespoň vydýchat a mírně vzpamatovat. Během paření jsem si dal občas přestávku, abych mohl sledovat co se dělo na pódiu a jak to klukům ze SLIPKNOT hraje. V úvodu byl zvuk poměrně nevyvážený a některé nástroje byly lehce přezvučeny (např. bicí na počátku fakt rvaly uši). Po nějaké době se to však zvukařům podařilo vychytat a skladby už se daly poznat od první chvíle.

Největším překvapením za večer pro mě byl velice vřelý a nepovýšený přístup kapely, resp. Coreyho, který mezi skladbami hodně vykládal a hlavně chválil. Navykládal toho dost a samozřejmě i hodně slíbil. Musím říct, že s valnou většinou názorů souhlasím. Je jen škoda, že vznikla klasická a tupá česká odezva, kdy lidé neznalí angličtiny reagují na Coreyho otázky. Hlouček přede mnou hlasitě reagoval, když se Corey zeptal, kdo z nich už SLIPKNOT viděl. Reakce byla ještě větší, když se zeptal, kdo SLIPKNOT vidí poprvé. Podobně tomu bylo u všech „buď a nebo“. Na to jsem si však už stačil na koncertech zvyknout. Corey mě však potěšil svým prohlášením, proč hudbu dělají a musím mu dát za pravdu, skutečně to dělají pro lidi, kteří na koncert přijdou. Co mě proto mrzí, že prostor těsně před pódiem (na dražší lístky) byl procpán lidmi, kteří ani neměli moc zájem pařit a dovádět. Rozhodně by si to knoti zasloužili. Největší poprask se tedy strhával za prvním hrazením, kde jsem se pohyboval i já.

Nebudu se zbytečně rozepisovat. Kdo tam byl stejně nemá potřebu číst nějaký report. Vystoupení SLIPKNOTŮ bylo rozhodně výborné. Dočkali jsem se veškerých parádiček jako otáčejících se a do vzduchu jezdících bicích (ano, i Joeyho ke konci setu vytáhli do dvou metrů), světelné show na pódiu i hromadného výskoku během poslední skladby „Split It Out“, kdy skutečně celá ČEZ aréna šla k zemí a na pokyn „Jump The Fuck Up“ rozpoutala peklo. Já jsem odjížděl velice spokojený, i cigára v kapse jsem měl propocené. A přesně takhle jsem si to představoval. Kdo si došel na SLIPKNOTY zařádit, rozhodně odešel spokojený. Kdo přišel, aby si stoupl dopředu a celý set si na točil na Nokii, měl radši zůstat doma. Takže asi tak.

Přečteno: 979x