Limp Bizkit - 18.6.2009 - O2 Aréna, Praha
| Reporty |
Po dlouhých pěti letech se do Prahy vrátili LIMP BIZKIT. Ano, je tomu tak. Rozpory v kapele (hlavně mezi Fredem a Wesem) byly zažehnány, a tak se přišlo něco málo přes tři tisíce lidí podívat na původní sestavu znovu pohromadě. LIMP BIZKIT už nejsou nemladší a byl jsem tedy plný očekávání, co se bude dít. Kapela dostala k dispozici půlku O2 arény, která byla téměř zaplněná. Řekl bych tak akorát. Jelikož si LB nedovezli žádný support, chvíli po osmé hodině se za černou oponou začali ozývat zvuky intra z Lethalova gramofonu.
Během prvních tónů osvědčené pecky „My Generation“ padá černá opona a
kotel pod pódiem se začíná hýbat. Mohutný zvuk otřásá celou arénou a
prakticky každý z návštěvníků vítá LB po svém. Následuje smršť skladeb
ze starších desek („Re-Arranged“, „Show Me What You Got“, atd..), na
které publikum samozřejmě reaguje více než vřele. LB celý večer sázeli
na osvědčené skladby. Jinak to ani nejde. Pokud by nezaznělo například
„Nookie“, „Break Stuff“ či „May Way“, nikdo by jim to neodpustil.
Obzvláště když valná většina návštěvníků byla „starší“ generace, která
spíše preferuje prvotní tvorbu. Co se setlistu týká, nemohu mu téměř
nic vytknout. V přídavku jsme se dočkali nejen cover verze skladby
„Faith“, ale i mé nejoblíbenější skladby „Pollution“ z debutové fošny.
O něco hůř na tom už byl samotný průběh koncertu. Nechápejte to teď
špatně, ale kapele to občas trošku „skřípalo“. Chápu, že není nic
jednoduchého dokonale připravit a nazvučit všechny Wesovi kytary, ale
mezery mezi skladbami byly chvílemi až moc natáhlé. Výsledný zvuk také
nebyl vždy takový, jaký bych si představoval. Freda nebylo dost často
slyšet (a zpočátku působil mírně arogantnějším dojmem). Naštěstí od
poloviny setu se do svého výkonu víc ponořil a je vidět, že i v
pokročilém věku je stále plný sil. Největší chválu si ode mne odnese
rozhodně zbytek kapely. Prakticky žádný song nebyl zahrán ve studiové
podobě. Většinou byl mírně „poupravený“ začátek, aby mohli lidé hádat,
co bude následovat. Jamovalo se však i během jednotlivých skladeb. To
je samozřejmě velmi příjemné zpestření a poukazuje to i na vysoké
hráčské dovednosti jednotlivých členů kapely. Ale o tom tu určitě psát
nemusím. Každý kdo LB zná, ví, že jsou zkušení muzikanti.
Celkově tedy musím koncert pochválit. Věřím, že z arény nikdo
neodcházel zklamaný. Necelých 90 minut hracího času bylo proloženo
velice vřelou komunikací s publikem, občasnými vtípky (obzvláště Wes
perlil s žonglováním či házením ovoce do publika a Prahou) a v
neposlední řadě našlapaným přídavkem. Což si všichni zasloužili po
pětiminutovém, škodolibém smíchu, který se linul reproduktory, když
kapela poprvé opustila pódium.
Když opomenu několik menších problémů se zvukem, počáteční chabý Fredův
výstup a prodlevy mezi skladbami, jednalo se o výborný koncert.
Rozhodně potěšil výběr skladeb, česká vlajka na Lethalově mixážním
pultu a výkon zbytku kapely. Doufám tedy, že Fred nekecal, že se po
vydání nové desky do ČR vrátí. Rozhodně bych neváhal, abych je viděl
znovu.












