Dvě death metalové veličiny s hromadou zkušeností za doprovodu deathcore nováčků ze slunné Itálie, takto by mohla znít přesná charakteristika čtvrtečního večera v žižkovském klubu Chmelnice.

I přes počáteční únavu z celodenního pracovního nasazení se mě zmocnila po vstupu do klubu jakási chuť do života a tak jsem byl poměrně zregenerován a pln očekávání, co předvede hned první kapela THE MODERN AGE SLAVERY. Ty znám dokonce i z desky, jelikož jejich debut „Damned To Blidness“ jsem měl tu možnost před nějakou dobou recenzovat. Avšak jejich koncertní vystoupení na mě neudělalo žádný dojem. I naživo na mě působí jako míchanice THE BLACK DAHLIA MURDER a HEAVEN SHALL BURN. Nicméně do obou „vzorů“ mají chlapi ještě daleko. Většina skladeb zněla unyle, nezáživně a potřebný zvuk se jaksi nedostavil, tudíž úplně zapadly všechny ty technické vyhrávky. Vokalista po celou dobu jen tak pochoduje sem a tam, občas pohodí vlásky, aby se neřeklo, ale jeho vzhled jižního metrosexuála to zkrátka zastřít nemohlo. Jestli bych měl nad studiovou tvorbou zavřít trochu oči a říci, že se nejedná o nic zásadního, tak nad živým podáním bych musel sklonit celou hlavu, abych mohl říct, že se jednalo o standard a běžnou rutinu.

Na VOMITORY jsem se těšil o to více, jelikož vím, co naživo dokáží, ale postupně ze mě radost opadala, když jsem byl nucen poslouchat tak úděsně odfláklou zvukovou kouli. Playlist (pár skladeb z nové desky a mix ze starší tvorby) byl stejný jako na BA festivalu, ale ani to nezabránilo starým death metalovým harcovníkům rozpoutat solidní peklo. VOMITORY jsou zkrátka evropská klasika a je vidět, že v živém podání se s nikým a ničím nemazlí. Dobrá nálada ze strany kapely pak po chvíli přešla i na mě, takže musím nakonec poznamenat, že i přes tak skandálně zprasený zvuk jsem si je užil dosytnosti a náležitě se vyblbnul.

A nastal čas pro hlavního tahouna večera. To jen umocňovalo oblečení většiny fanoušků v sále s triky a mikinami své oblíbené kapely. Já střídmě oblečený v triku VOMITORY jen čekal, co bude. MALEVOLENT CREATION jsem viděl předloni na BA, když zaskakovali jako náhrada za odpadlé DEICIDE a od té doby jsem si je zas neměl možnost naposlouchat ještě před koncertem. Doma se mi žádná placka neválí, tudíž jsem byl zvědav, co se bude dít. Pochmurné intro, kapela přichází, i Brett Hoffmann se svojí typicky rozepnutou černou košilí. Na začátek kapela hraje šoupavější, ale o to více nakládající skladby, které ukazují, že pánové jsou ve skvělé formě. U téhle kapely se mi vždycky líbilo, že ani tak netlačí na pilu v rychlosti, nýbrž svými mohutnými rify. Ty v sále dostávají punc nemilosrdného parního válce, který si razí cestu skrz natěšené publikum. Death metal ze staré školy snad nikdy nebyl tak krásně podmanivý. Brett svým hlasem dokazuje, že ho u MALEVOLENT CREATION nikdo nahradit nemůže. Vyvážený zvuk, který dal dobře vyniknout i base, se vyplácí hlavně u následujících rychlejších výpalů, které se šíří jako mor. Po vyčerpávajícím setu následuje ještě přídavek, kapela se následně loučí a všichni, kteří přišli, si mohou v klidu říci, že to rozhodně stálo za to!

Death metalová legenda z Ameriky, švédští pionýři a jeden přešlap v podobě nezáživné tlačenky. Takto vypadá konečná bilance večera. Obě kapely potvrdily svůj status vynikající death metalové mašinérie a ať už jste přišli na jednu nebo druhou skupinu, nemohli jste odejít se zklamáním. Snad jen s hořkostí z pokaženého zvuku, ale to už se zkrátka někdy stává.