Není to poprvé, co se na brněnském Favále sešla takto solidní sestava kapel pod záštitou mini-festivalu Waiting For The Winter, pořádaného brňáky ARCH OF HELL. Já jsem ale na předchozích ročnících chyběl a s vystupující šestkou jsem nebyl příliš obeznámen, takže jsem si nebyl tak úplně jistý, co že to mám vlastně očekávat. Světe div se, nakonec se z toho vyklubala snad nejlepší sestava melo-death metalových kapel, jaká tady za poslední dobu vystoupila a já, byť značně vyčerpán, mohl odejít převelice spokojený.

První vystupující kapela, dá se říct, mezi ty ostatní příliš nezapadala. Jednalo se o prog metalové kvinteto ASCENDANCY, kde působí například známý brněnský basák Pavel „Paragán“ Amiridis. Bez pochyby se jednalo o perfektní start po všech stránkách, zejména technicky skvěle zvládnutý (včetně cover verze songu „Back For My Life“ od MASTERPLAN), k čemuž přispěl i velmi dobře čitelný zvuk, který se zvukaři podařil přichystat. Žádné zbytečné, vlezlé melodie, jen léta zkušeností a skvěle odsýpající skladby. Nemám tedy žádných, ani drobných, výtek a velmi silně doporučuji poslechnout si jejich album, jež je k nalezení třeba na jejich profilu na Bandzone. Bravo!

Co se týče druhé kapely, progressive death metalové TRANSLUNARIE, tady už bych pár výhrad měl. Nejednalo se však o chybu kapely, nýbrž o, dle mě, zanikající kytary, což je pro prog zásadní, takže z jejich vystoupení jsem si toho naneštěstí příliš neodnesl. To je věčná škoda, protože na studiovkách se jedná o více než velmi solidní a originální tvorbu. Můžu tedy alespoň pochválit výborného zpěváka, jelikož jeho growl, precizně střídající hluboké hřmění a vysoký ječák (teď nemluvím o speed metalovém ječáku) je přesně to pravé pro moje zmlsané uši. Já tedy jen doufám, že se snad shledáme někde jinde.

Následující skupinou byla, mě do té doby nepříliš známá, death metalová smečka F.O.B. Mé očekávání nebylo kdoví jaké, ale to, co jsem pak uslyšel, mi téměř vyrazilo dech. Jedná se o old school death metal ve stylu třeba takových CARCASS a i tady musím do nebes vynést perfektního zpěváka, jednoznačně jednoho z nejlepších u nás. Nutno dodat, že se solidně blýskl i při cover verzi „Aces Of Spades“ od legendárních MOTÖRHEAD, kde bych – nebýt těch grindcorových pig squelů – na koncertě mezi originálem a coverem nepoznal rozdíl. Potěšila také frontmanova vtipná slina a grindcorová polka ve chvíli, kdy kytarista vyměňoval přetrhlou strunu.

Na čtvrtém místě už nastoupily samotné hvězdy večera, symphonic melo deathoví ARCH OF HELL. To, že ze všech nejvíce se čeká právě na ně, dokázal i kotel, který už žádná jiná kapela nepřebila. Když pak konečně tato sedmičlenná skvadra spustila, nastal na pódiu menší chaos, alespoň tak to zespodu vypadalo. Jejich koncepční album „One Day“ jsem už nejednou slyšel, tudíž mi jejich hudba nebyla nikterak cizí a jedinou zdánlivě významnou změnou pro mě byl zpěvák Izual z – taktéž brněnských – AMORTEZ. Ten se ale bohužel držel spíše originálu, tak jak byl napsaný pro album, místo aby do něj vnesl trochu ze svého vlastního drtivého stylu, což bych osobně uvítal více než ony fádní growly, jaké jsou k slyšení na studiovkách. Kolem a kolem se ale nakonec jednalo o výborné vystoupení a byť už to možná po tolikáté začíná ztrácet význam, ani zde nemám výhrad.

Lidí zase trochu ubylo a nastoupila další kapela, slovenští GALADRIEL. Ty já osobně považuji za nejsilnější skupinu večera a to i přesto, že jsem jejich hudbu stihl nastudovat pouze velmi letmo těsně před koncertem. Jejich vystoupení mělo atmosféru, jejich hudba svůj ksicht a jejich celkové vystupování mi bylo velmi sympatické. Nutno také konstatovat, že se jedná právě o jednu z kapel na živo lepších než-li na nahrávkách.

Večer přijela uzavřít, taktéž slovenská, skupina DEPRESY. I ta měla neskutečně hustou atmosféru a nový materiál těchto ostřílených death metalistů mě významně oslovil. Pro někoho se sice jednalo o hvězdu večera hlavnější než právě ARCH OF HELL, ale dav lidí pod pódiem nakonec značně prořídl a tak se této, téměř dvacetileté metalové stálici, nedostalo dostatek pozornosti, alespoň ne tolik, kolik by si zasloužila.

Dohromady bych to shrnul jako jednu z nejlepších hudebních akcí roku, tedy alespoň tady v tom našem Brně a vřele doporučuji navštívit další ročník. Jsem skutečně zvědavý, jakou sestavu přichystají pořadatelé příště.