Nejspíš bych si teď jen velmi těžce vzpomínal, kdy jsem naposledy byl na koncertě, na kterém vystupující měli méně společného než právě zde. Jistě, všech pět kapel spadá do kategorie „tvrdá hudba“, nicméně najít nějakou spojitost například mezi crust punkovou kapelou SEE YOU IN HELL a slovenskými experimentátory SUNGATE by asi nebylo tak úplně v rámci možností smrtelníka.

Celou tuto pestrobarevnou směsici rozjela brněnská emocorová kapela SIC.ENGINE, které se od zvukaře dostalo perfektního zvuku, od diváků však už přece jenom trochu neadekvátně chladného uvítání. Ne, že by snad kapela byla vypískána, ale rozhodně si za svoje vystoupení zasloužila větší ohlas. Nejspíš ale na vině bude především nízký počet návštěvníků, který se, myslím si, pohyboval tak kolem 150 lidí. Možná za to ale může nevděčná role první vystupující kapely. Nevím, jestli má tak úplně cenu připomínat, co vlastně ti SIC.ENGINE hrají, ale věřím tomu, že pár neznalců se najde a tak jenom v krátkosti – jedná se o tradiční, rychlý mix screama, HCčka a metalcoru s velmi solidním tahem na branku a dvěma docela sympatickými zpěváky. Jejich parádní melodie díky dobrému zvuku vynikly i v prvních řadách a jediná věc hodná vytknutí musí být snad jen nedostatek „sypaček“, na kterých by se aspoň těch pár jednotlivců vpředu mohlo vyřádit. I tak se však jednalo o parádní show, takže doufám, že budu mít možnost tuhle smečku zase brzo vidět s delším playlistem, jelikož to opravdu stojí za to.

Druhou kapelou byli již výše zmínění SUNGATE ze Slovenska, kteří představili něco, čemu by se dalo říkat „experimentální, polo-instrumentální doom metal“. Hned z kraje můžu říct, že vystoupení této kapely jsem si moc neužil. Největším problémem byl totiž zvuk, který šel ven. Nevím sice, jestli je to pouze vinou kytarových aparátů, ale to, co jsem slyšel, by se dalo popsat jako jakási hudební mlha (tvořená dvěma kytarami bez basy, automatickým bubeníkem a violoncellem) nad kterou svým způsobem panoval klávesák a po několika úvodních skladbách také zpěvačka Zuzana. Ta ovšem zpívala nádherně a hlas měla mocný, její vystoupení však kazil její úsměvný vizuální výstup, který lehce připomínal spíše zpěvačku na vesnické zábavě než vokalistku doom metalové kapely. Každopádně kdybych měl skupinu posuzovat pouze podle toho, co jsem slyšel na Melodce, asi bych moc chválit nemohl. Jenže to by nebylo fér. Když jsem si totiž další den pustil jejich skladby, které jsou volně k poslechu na Bandzone, měl jsem pocit, že vlastně poslouchám úplně jinou, daleko lepší kapelu. Doufám tedy, že SUNGATE neodjeli znechuceni a vrátí se někdy pro odvetu s lepším zvukem.

A máme tu další kontrast – po docela klidných SUNGATE na pódium nastoupila agresivní brněnská crustová skoro-legenda SEE YOU IN HELL. Její playlist se mi zdál trochu krátký, nicméně extrémně nabitý energií a velmi kladně přijatý, o čemž svědčí i publikem vydupaný přídavek. Je pěkné vidět, že zpěvák svoje texty dost prožívá, potěšila také některá jakože-kytarová-sóla. Za jediné negativum tedy považuji pouze fakt, že tato akce nebyla punkovým koncertem, protože pak by se pod pódiem bez pochyby rozpoutalo hotové peklo.

Předposlední, čtvrtou, kapelou byli samotní pořadatelé akce – TISÍC LET OD RÁJE. Vskutku velmi zajímavá podívaná. Nejvíc pozornosti pochopitelně přitáhl zpěvák Křeček, jemuž se docela dobře dařilo zapůsobit dojmem ztělesněné úchylnosti, a black metalová zpěvačka Dasha, jež disponovala solidně vysokým death growlem, který ale po nějaké době začal působit docela monotónně. Tato šílená dvojka pak tvořila silný kontrast s velmi umírněnou klávesačkou a zpěvačkou Helenou. Díky tomuto jsem za celou dobu vystoupení nepřišel na to, jestli si ta kapela vlastně dělá srandu sama ze sebe anebo jestli to je jenom zvláštní úlet, každopádně nebýt Křečkových zvrácených vtipů, nejspíš bych je asi popsal jako docela slušnou, melodickou a avantgardní doom / blackovou smečku, která rozhodně MÁ co předvést.

Poslední vystupující bandou byla venezuelská kapela CULTURA TRES. Tu jsem, přiznám se, neslyšel až úplně do konce, nicméně jejich muziku bych popsal jako hodně našláplou směsici groove metalu a, jak kapela sama píše, jihoamerického doomu. Velmi nápadná byla opravdu silná basa, která, narozdíl od tisíců jiných skupin, netvořila pouhý podklad, ale naprosto plnohodnotnou kytaru. Ze všeho nejvíc mi CULTURA TRES připoměla právě kapely SEPULTURA a PANTERA, i když kytarová sóla byla nesrovnatelně jednodušší a riffy ani zdaleka tak geniální. Přesto byl ale výsledný dojem excelentní.

Nějaké to slovo na závěr? Nuže, těžko říct, jestli taková různorodost koncertu prospěla anebo jestli to naopak nebylo už trochu moc. Já však tvrdím, že se jednalo o hodně povedenou akci a příště jí snad pomůže, když se nebude konat o víkendu těsně před výplatou.