Ve chvíli, kdy jsem uviděl na oficiálním webu švédských pekelníků DARK FUNERAL datum a místo konání koncertního znesvěcení u nás v ČR, zaradoval jsem se. V opojení vzpomínek na čtyři léta vzdálený koncert, jenž zůstal v mé mysli hluboce nepřekonán, se chystám navštívit zlínský klub po letech znovu.

Na ono místo, kde se měl celý tento megalitický večer konat, jsem dorazil s čtyřhodinovou dotací. Jaké bylo mé překvapení, když se již čtyři hodiny před začátkem koncertu začalo zvučit. Z klubu pronikala skladba CARACH ANGREN a s kolegou Dufaqem jsem usoudili, že zní velice příjemně. Očekávání bylo nemalé a touha po koncertě se zvyšovala s každou další minutou. Koncert začal přesně v osm, jak bylo určeno…ale to již na pódiu stáli mladící CARACH ANGREN.

CARACH ANGREN

Zjistil jsem, že jen velmi málo lidí mělo jakýs takýs přehled o této mladé a nadějné kapele. Jejich symfonický a atmosferický black metal tedy poznali až při samotném vystoupení. Kapela měla přiřazenu půl hodinu na to, aby ukázala, co v ní je. Od samotného začátku působili chlapi velice energicky. Svůj symfo-black rozjeli jak jen to šlo. V průběhu vystoupení použili také recitovanou pasáž – u místních fans, však zůstala nepochopena. Nic na tom však nemění skutečnost, že v závěru celého vystoupení skupina zvolila méně atraktivní skladby a člověku přišlo, že se muzikanti věnují spíše tomu, jak vypadají a kolik zla z nich vyzařuje.

I přes poměrně odlehčený a úsměvný konec šlo podle mě o solidní koncert, za který se rozhodně kapela nemusí stydět. CARACH ANGREN mají vše před sebou a řekl bych, že o nich ještě hodně uslyšíme.

NEFARIUM

I tito Italové dostali k dispozici svých 30 minut. Nutno podotknout, že jejich tvorba se uchyluje poněkud extrémnějším směrem a to i po stránce technické hry. Začátek vystoupení se ubíral v šíleném tempu a technickém masakru. Prostě slast a úžasný pocit naplnění. Atmosféra by se dala krájet a rouhání stále nebylo konce. V tom však přišel zlom. Zvukaři asi přestali vnímat realitu nebo vykouřili špatnou ruličku tabáku. Jako když utne, zvuk se strhnul do jedné obrovské koule a z celé té nečitelnosti kytar a bicích jsem se najednou cítil jako na koncertě hlukové hudby. NEFARIUM předvedli i dvě nové skladby z přicházejícího alba, ale díky zvukové katastrofě jsem z toho nic neměl, což mě neskutečně mrzí, jelikož novinku NEFARIUM očekávám velice neklidně. 

Určitě můžeme hovořit o obrovské škodě pro kapelu (náboj a nasazení rozhodně nepostrádali) i fanoušky.

ZONARIA

Mám-li být upřímný, ZONARIA je podle mě jednou z těch tisíce zbytečných kapel. Ačkoliv mám rád melodický death metal švédské školy, ZONARIA je absolutně neslanou, nemastnou kapelou. I přesto jsem přijel na koncert a to se vším všudy. Sledoval jsem počínání formace s trpělivostí mistra. Bohužel jsem s každou další minutou začal přemýšlet, zda-li je toto koncert, či utrpení. Zvuk se absolutně nezměnil, což mě začalo s výhledem k hlavní kapele děsit. Slyšet tak byl pouze vokál, bicí a čistá industriální intra a outra.

Netuším, proč byla tato velmi slabá odmocnina HYPOCRISY přizvána k tomuto turné. Vždyť šlo o 40 minut naprosté nudy a velice slabé výplně.

DARK FUNERAL

Po malé chvíli se již ze sálu ozývaly tóny intra a já běžel, ať mi neuteče ani vteřina. Na pódium se seřadila celá osádka DARK FUNERAL a bylo patrné, jak se všem v sále rozbušilo srdce! Lord Ahriman hrábnul do strun a ďáblův ansábl roztočil svá kolečka. První, co jsem registroval byl zvuk. Naštěstí se o mnoho zlepšil, i když to pořád nebylo ono. Oproti předchozím kapelám měl headliner minimálně o pět decibelů nahoru. Ok, proč ne. Velmi mi však mrzelo, že kytary byly stále mírně nečitelné. Jediné, co vynikalo byl nelidský Emperorův vokál. Ten bestiální výkon Caliguly se prostě nedá popsat, to se musí zažít na vlastní kůži. Došlo samozřejmě především na skladby z aktuální desky „Angelus Exuro pro Eternus“. Avšak ve chvíli, kdy došlo na „Atrum Regina“ a „666 Voices Inside“ z předchozí desky, mi zabylo opravdu zle. Obě skladby byly již ve velmi nepřehledném zvuku a kapela je podala opět rychleji, než na nahrávce. Celkově jim tyto skladby nesedly a ve chvíli, kdy by Caligula přestal zpívat, vsadil bych vše, co jsem měl u sebe, že by minimálně polovina zúčastněných nepoznala, o jakou skladbu jde.

Vrcholem večera však bylo oznámení poslední skladby a to 30 minut před signalizovaným koncem. Předchozí skladbu dokonce kapela zahrála jen s jedním kytaristou, když se Chaq Mol nějakým způsobem ztratil…

Jako poslední tedy zazněla „My Funeral“ a skupina bez jakýchkoliv rozloučení odešla… Nezaznělo nic z „Secrets Of The Black Art“ a to je neodpustitelné!!

Co říci závěrem? Již několik měsíců předem byla tato akce vynášená až do nebes „pekla“ a pořadatelé slibovali „lehce nadneseně“ nejlepší black metalový koncert, jaký kdy v ČR byl.
Místo toho se však fanoušci v České republice dočkali zvukařské katastrofy. Nutno podotknout, že DARK FUNERAL se také zrovna neukázali v nejlepším světle.

Pragokoncert s tímto výsledkem jistě nejsou zcela spokojeni. Po koncertě jsem zaslechnul spoustu stížností, které byly vskutku oprávněné. Připočtu-li poměrně vysoké vstupné, není se co divit. Tato akce je pro mne obrovským zklamáním. A o to větším, že o den dříve na Slovensku bylo všechno tak, jak má být – a to do posledního puntíku.