Sobota 19. července patřila hlavně vyprodanému festivalu Sonisphere, kde vystupovala legendární METALLICA. Žilo to však i v Brně, kde se konal Summer Metal Blast, jehož hlavním tahounem byli Rakušané SERENITY. Kromě těchto melodiků nabízela tato předprázdninová akce také i malý výběr českých kapel v podobě formace SILENT HILL, ARCH OF HELL a MISTY WAYS. Tato čtveřice byla natolik lákavá, že jsem tam prostě nemohla chybět.

Jako první se prezentovala relativně mladá metal/rocková kapela SILENT HILL. O této formaci jsem už slyšela a tak jsem byla zvědavá, co předvedou. Když začali hrát, ozvala se mírně nadprůměrná česká metalová skupina – nic, co by uchvátilo, ale nic, co by urazilo. Pak však začala zpívat frontmanka Iveta Míčková a mně spadla brada až na zem. Tak úžasný pěvecký výkon jsem už dlouho neslyšela. A myslím, že jsem nebyla jediná, komu se hlavou prohnala myšlenka, že kdyby zpívala Iveta v NIGHTWISH, byla by dokonalou náhradou za Tarju, na rozdíl od popové Anette. Jen to kapela mohla na pódiu ještě trochu víc rozjet a jejich set by neměl chybu.
Každopádně v SILENT HILL se určitě neztratí, jejich hudba byla chytlavá a dobře poslouchatelná, i když je pravda, že kdyby tam nezpívala zrovna Iveta, asi by mě tolik nezaujali.

Po vydařeném vystoupení SILENT HILL přišla na scénu druhá skupina, která prezentovala českou metalovou scénu – ARCH OF HELL. Myslím, že AOH je kapela, kterou nemusím českému fanouškovi dlouze představovat. Jejich výkony a hudba mluví za vše. Výhodou je také to, že hudbu umí nejen dělat, ale i dobře podat, což bohužel mnoho kapel neumí, i když je to něco, co by mělo být nedílnou součástí každého koncertu. Živá vystoupení AOH jsou vždy zábavná a člověk na ně chodí rád znovu. Každý člen se do hudby umí vžít a umí si ji užít, pomineme-li to, že ji taky každý umí dobře hrát. Všechno to dává dohromady příjemný celek.
A Summer Metal Blast nebyl výjimkou. Kluci (a slečna) to zase jednou pořádně rozjeli a myslím, že jsem nebyla jediným návštěvníkem, který se upřímně bavil a jejich koncert si užil.

Jako třetí se na stage dostavili gothic/metaloví MISTY WAYS. Tuto bandu jsem znala také jen zběžně. Ovšem slyšela jsem na ni jen samé chvály, takže moje očekávání byla velká. Možná tohle byl ten důvod, proč jsem byla trochu zklamaná. Hudba MISTY WAYS je dobrá, kapela je složena z šikovných muzikantů, i zpěv hodnotím kladně, ale celou dobu mi chybělo to něco, čím by mě zaujali – čím by byli originální, zapamatovatelní. Takhle se mi jen slili v jedno s tou spoustou gothic metalových kapel, které existují. Na živo mě MISTY WAYS ani hudbou, ani projevem nezaujali tolik, jak jsem očekávala.

Vrchol večera patřil rakouským, v České republice stále populárnějším, SERENITY. Já jsem je na Summer Metal Blastu viděla, jako většinu účinkujících, také poprvé a stejně jako u MISTY WAYS jsem od nich očekávala celkem hodně. Na rozdíl od předchozí kapely mě však SERENITY překvapili velice příjemně. Jejich set byl melodický, chytlavý a jejich živý projev prostě úžasný. Frontman Georg zářil, zpíval úchvatně, pobíhal po stage a koncert si zjevně užíval. Ozvěna fanoušků byla rovněž taková a myslím, že SERENITY potvrdili, že to prostě umí.

Celý sobotní večer byl příjemný, účast byla sice celkem nízká (možná kvůli Sonisphere festivalu), ale i tak tuto akci řadím mezi nejlepší menší koncerty tohoto roku a doufám, že takových bude víc!