Druhý říjnový víkend byl nabitý několika metalovými akcemi nejen na jižní Moravě. Příznivci různých kovových odnoží tak museli volit, kam se vydají a které kapely si vychutnají živě. I já sem stál před rozhodnutím, které bylo však naprosto jednoduché a od počátku jasné. Město Zlín totiž navštívil Peter Tägtgren se svým projektem PAIN. Pro mnohé obrovské lákadlo. Nebudu tvrdit, že pro mě ne, ale já se do Zlína vydal kvůli jinému spolku. Nejen o tom se dočtete v následujících řádcích.

Abych dlouho nechodil kolem horké kaše, rovnou prozradím, že kapela, kvůli které jsem dorazil, figurovala ten večer jako první, i přes to, že nyní brázdí Evropu s vlastním turné „Pers Over Europe“. Tento večer se však TURMION KÄTILÖT museli spokojit pouze s půlhodinovým hracím časem (tedy o dost kratším, než na ostatních zastávkách) v rolích předskokanů. Nedá se nic nadělat. Tahle finská elektro-industriální partička není v našich končinách téměř známá, o čemž svědčil i docela chabý zájem návštěvníků, netrpělivě čekajících už od půl osmé.

Přesně o osmé večerní usedá za bicí sestavu DQ a na podiu se objeví i zbytek skupiny. Vokalisté MC Raaka Pee a Spellgoth jsou samozřejmě uvítáni bouřlivým ohlasem té hrstky přihlížejících. Obzvláště Spellgoth, který dorazil navlečený v punčoškách, v polokorzetu a nasoukaný v dámských kalhotkách. TURMION KÄTILÖT jsou proslavení svými kontroverzními vystoupeními a ani zlínské nebylo jiné. Během půlhodinového setu zazněly skladby z novinky „Perstechnique“ i předchozích desek. Velkým překvapením pro mě byl opravdu povedený zvuk, který se nakonec ukázal asi jako nejvyváženější za celý večer. A co se dělo na pódiu? Ani se radši neptejte. V průběhu setu si MC Raaka Pee lehce „ublinkl“, čehož si nejspíše moc lidí nevšimlo, protože veškerou pozornost na sebe strhával Spellgoth a jeho travesti vystoupení, během něhož se osahával, několikrát slezl do publika a nakonec se odhalil naprosto celý. Přítomné dámy si tedy mohly prohlédnout jeho nádobíčko v plné kráse. Obléct se mu nechtělo ani po setu, kdy si kapela přišla sbalit věci. No zkrátka a dobře, bylo nejen na co se dívat, ale hlavně co poslouchat. Výběr skladeb byl sice ořezaný, ale obsahoval zaručené pecky. Pro mě jednoznačně nejlepší vystoupení ten večer a jak se později ukázalo, i mnoho dalších si vystoupení TURMION KÄTILÖT užilo, aniž by je do té doby vůbec znalo.

Na místo avizovaných TAROT nakonec vystoupili švédští ENGEL z proslulého města Göteborgu. Po rozporuplném vystoupení finských šílenců se sice hala o poznání více zaplnila, ale nadšení z jejich vystoupení nebylo tak silné. Ale to spíše u mé osoby. ENGEL nepředvedli žádnou explicitní pódiovou show. Za to do návštěvníků nahrnuli slušnou porci melodického death metalu moderního vyznění, který byl doplněn o množství čistých vokálních poloh zpěváka Mangana, který v čistých polohách zněl téměř jako dívka. Chvílemi jsem si až říkal, že to není možné. V sále se pomalu a jistě začala zvedat teplota a i silný odér parfémů, který se prostorem nesl vzhledem k velkému množství dámského obecenstva, se pomalu začal vytrácet do klasického koncertního oparu. Po každé skladbě byl ENGEL odměněn poměrně bouřlivým ohlasem, ale já osobně jsem z jejich vystoupení nadšený moc nebyl. Ne protože by kapela zahrála špatně, ale jejich styl mi nějak do sobotního večera nezapadl. Oproti TK i PAIN to byl takový slabší odvar, který se netrefil úplně do černého.

ENGEL ani nestačili dát přídavek, protože je vyšoupli bedňáci, kteří začali chystat pódium pro PAIN. Že půjde o něco velkého, bylo jasné od počátku, neboť byla po celé délce natažena plachta, aby nebylo vidět, co se chystá. Chviličku před desátou opona padá, světla pohasínají a odhaluje se vyfintěné pódium plné světel, obrazovek a překrásné bicí soustavy. Za zvuku intra „Requiem For A Dream“ se objevuje velmi civilně oblečená čtveřice v čelem s Peterem, který vypadá, jako by zrovna vstal od sledování televize a popíjení piva. Na obrazovkách běžela projekce klipů a různých doprovodných vizualizací o destrukci planety, což v kombinaci s mohutnými světly dělalo neskutečný vizuální zážitek. PAIN se nijak nepárali jak s hraním, tak pauzami mezi skladbami. Moc se nemluvilo, ale spíš hrálo. Hodně nahlas a chvílemi i nerozeznatelně. Zvuk byl poměrně dost přebasovaný a bicí soustava lehce přebíjela vše ostatní. Chvílemi zanikal Peterův vokál, zvláště když do skladeb jen promlouval. Tyto všechny nedostatky však byly smeteny strhujícím setlistem, který měl účinky hurikánu, jenž několikrát proběhl i na obrazovkách za zády kapely. Netřeba si jmenovat jednotlivé skladby. Hodinu a půl dlouhý set byl plný těch nejlepších fláků ze starších alb a samozřejmě několika novinek z aktuální desky „You Only Live Twice“ jako třeba „Let Me Out“, „The Great Pretender“ či „Dirty Woman“. Atmosféra v sále se dala krájet. Vedro bylo nesnesitelné a vzduch nedýchatelný. Bouřlivý ohlas, ječící fanynky a ohromné Peterovo charisma nakonec dostaly do varu každého, kdo v sobotu dorazil.

Krátce po jedenácté PAIN odešli z pódia, aby se samozřejmě po chvíli vrátili. V poklidu usedli na připravené bedny od nejmenované limonádové společnosti a odehráli skladbu „Have A Drink On Me“. Po „Shut Your Mouth“ jsme se dočkali i krátkého bubenického sóla. Vše však musí jednou skončit a kolem půl dvanácté se skupina loučí a odchází nadobro. Myslím, že vystoupení se užili jak přítomní fanoušci, tak i samotná kapela, která v ČR hraje poměrně často a vždy se sem ráda vrací. Jedinou výtku tedy mám ve zpětném pohledu na zvuk, který se ani za boha nevyrovnal soundu, jímž se prezentovali TURMION KÄTILÖT.

Tak či tak to však byl povedený večer. Osobně jsem ani nečekal tak velkou návštěvnost. Ta mě skutečně překvapila. PAIN rozhodně neztrácí na své zajímavosti a po tomto koncertě si nejspíše u mnoha dost polepšili. Kdo tedy vyrazil v sobotu do Zlína, zklamán určitě neodjel.