Tarja Turunen je na sólové dráze již téměř šest let. Za tu dobu stihla vydat dvě CD, objezdit celý svět a získat tisíce fanoušků. Důkazem byla i plně vyprodaná hala Euronics ve Zlíně, kde Tarja zahajovala své aktuální tour na podporu zatím posledního alba „What Lies Beneath“.

Do Zlína diva přijela už týden předem, aby stihla se svou kapelou nacvičit nový set a nějaké to překvapení pro fanoušky.

Ti nejvěrnější se v den koncertu sešli před halou už ráno, aby si zajistili dobrá místa. Milá tradice. Tarja, přezdívaná zimní královnou, navíc do České republiky tradičně přivezla i sníh, takže čekající měli o zábavu postaráno. Do haly se pouštělo něco před sedmou, po malém běžeckém závodu každý zaujal své místo, a koncert mohl začít.

Postu předkapely se ujali italští HOLLOW HAZE, kteří hrají líbivý power speed metal. I když je jejich hudba jednoduchá, tak byla zahrána poctivě a s dávkou pozitivní energie. Zpěvákovy vokály se táhly do nekonečných výšin a kladně hodnotím i jeho postoj k publiku.

Ostatní členové, kromě až legračně pařícího klávesáka, se drželi spíš nástrojů, než aby dělali nějakou show. O to lépe však zahráli svůj set, který sice neobsahoval nic revolučního, ani originálního, ale byl příjemný na poslech a především splnil svou hlavní úlohu – rozehřát publikum. I když je pravda, že zrovna Tarja je umělec, který žádné „rozehřívače“ nepotřebuje, stačí jí totiž pohnout prstem a publikum je její.

Přesně to se stalo kolem deváté hodiny večerní, kdy se objevila za osvíceným, zpola průhledným plátnem s její fotkou. A moment to byl vskutku velkolepý. Tarja měla na sobě jakousi čelenku, připomínající vodní královnu, takže hra stínů byla o to zajímavější. Další specialitou bylo, že se tohle všechno odehrávalo za tónů „Anteroon Of Death“, kterou čeští příznivci živě ještě neslyšeli. Na podání této skladby jsem byla velmi zvědavá, poněvadž nahradit zpěváky VAN CANTO, kteří se na ní podíleli, lze dost těžko. Tarja to vyřešila zapojením hlasů kytaristy Alexe, basáka Kevina, klávesáka Christiana a nenápadných samplů, takže celkový výsledek zněl celkem dobře. Ke konci písně opona spadla a Tarja stála svým obdivovatelům tváří v tvář, aby jim mohla předvést další písně ze své umělecké tvorby.

Setlist byl, i když se jednalo o zbrusu nové tour, celkem předvídatelný. Zazněly klasické písně jako „Lost Northen Star“, „Dark Star“, či „In For A Kill“. Nechyběl tradiční akustický set obsahující například „Rivers Of Lust“, či „Sing For Me“. Zajímavé bylo Christianovo zapojení se v půli setu se svým violoncellem k Maxovi (cello, ex-APOCALYPTICA) poté, co své klávesy přenechal Tarje. Ta u nich zazpívala „I Feel Immortal“.

Dalším zpestřením koncertu bylo již tradiční bubenické sólo mistra paliček, Mika Terrany. To je jeden z mála bubeníků, který si může dovolit hrát dlouhá sóla, protože pohled na něj, jak hraje, je nepopsatelný. Sólo si ale střihnul i kytarista Alex, cellista Max a dokonce i basák Kevin. Všichni měli jakousi možnost ukázat, že Tarja je obklopena těmi nejlepšími z nejlepších!

Ti, kteří sledovali dění okolo koncertu, čekali duet s některým českým zpěvákem, který Tarja slibovala v rozhovoru pro ČT 1. K mému zklamání se ale nic takového nekonalo. Duet „Phantom Of The Opera“ sice byl, ale role fantoma se ujal vokalista předkapely. Duet to byl opravdu výjimečný, frontman HOLLOW HAZE má vynikající hlas, který je pro tuto píseň přímo stvořený, ale zamrzelo mě, že na jeho místě nestál třeba Karel Gott. To by byla jiná podívaná!

Poslední věcí, kterou musím zmínit, je zařazení dvou zbrusu nových písní na setlist. První byla velmi jemná a pomalá „Into The Sun“ s velice chytlavým refrénem, která mi trochu připomínala „I Feel Immortal“. A druhá, s názvem „Never Enough“ mi přišla taková revoluční. Jako by nám Tarja chtěla říct, že to, co dělá, miluje a nikdy se toho nevzdá. Jen škoda toho popového nádechu, skladba měla místy totiž hodně profláknuté pasáže. Jsem tedy zvědavá, jaká bude nová deska, podle těchto dvou ukázek lze tvrdit, že nepůjde o nic nového a nečekaného, ale o starou dobrou „tarjohudbu“.

Podle předchozích odstavců jde poznat, že koncert byl opravdu povedený. Jediné, co mi vadilo, byly příliš dlouhé mezery mezi písněmi. Paradoxně jsem si nejvíce užila až tři přídavky, které šly jeden za druhým. Každopádně moje spokojenost byla vysoká a myslím, že podle hlasitosti řevu jsem nebyla sama. A koncert se určitě líbil i Tarje, která vypadala dojatě. A myslím, že se tu brzy zase ukáže, když se kvůli nám naučila tolik vět česky!