Americká pětičlenná parta pocházející ze státu Kalifornie u nás není příliš známá běžným poslouchačům. Fandové metalcore, hardcore či jiné temnější hudby mají možnost je poslouchat už nějaký ten pátek - od roku 1999. Za tu dobu vydali jedno EP a 3 regulérní CD, ke kterým 7. července přibyla další deska s názvem City of Evil, vydaná labelem Warner Bros Records. Všeobecně u téhle partičky je těžké hledat nějaký pozitivní, mírumilovný název či obrázek. Už jen při pohledu na jejich image, webové stránky či přebal CD je každému jasné, že to jsou drsní hoši. A to se týká i hudby.

Celé CD, které se skládá z jedenácti poměrně dlouhých skladeb (celkový čas placky je 72:54 minut), vás pohltí od začátku až po svůj konec. Postrádá sice intro, ale to je velice zdařile nahrazeno úvodní sekvencí první skladby Beast And the Harlot. Poté následuje přehlídka vesměs si hodně podobných skladeb, které však každá zvlášť v člověku zanechají svojí stopu. Ať už je to rychlý riff kytary, španělské rytmy ke konci skladby Sidewinder, sekvence bicích, výjimečný hlasový projev M. Shadowse, či jedno z četných kytarových sól, kterými je album prošpikováno skrz naskrz, díky skvělému kytaristovi Synysteru Gatesovi.

Jediná skladba, která znatelně vybočuje z řady goticky, až občas apokalypticky vyznívajících písní, je Seize The Day, což je zatím i poslední singl kapely. Klavír střídá akustiku, aby byl nakonec podejmut sóly elektrických kytar, pomalý rytmus, chytlavá melodie a text o nevyzpytatelnosti života a ztrátě milovaného člověka. K tomu A7X nasadili na city hrající videoklip s velice podařenou scénou, kdy Synyster stojí na rakvi, která se pomalu spouští do země, a hraje jedno z nejlepších sól celého alba. Zbytek alba se opět vrací do kolejí hardcore a metalcore se vším všudy.

říká se, do třetice dobrého i zlého. Avenged Sevenfold to zkusili i napočtvrté a rozhodně neprohloupili. Od dob starších CD jsou rozhodně jemnější, nepoužívají tolik řevů, ale o to jsou i lepší. Ani pěvecké schopnosti M.Shadowse neztrácejí na svých kvalitách. Stále je schopný doslova uřvat drsné pasáže a naopak procítit i ty jemnější. Avenged Sevenfold krom monotónnosti některých skladeb mě rozhodně nijak nezklamali. Přesto si myslím, že na desku City of Evil si člověk musí udělat čas a poslechnout si jí i několikrát, aby jí přišel na chuť.

Domovské stránky: www.avengedsevenfold.com

Přečteno: 2987x